Důvod, proč Vánoce slavíme, je však jasný. Jedná se o oslavu narození Ježíše Krista. „Základ nám krásně vyjadřuje betlémská scéna, kde je stáj nebo jeskyňe, svatá rodina a narozené malé dítě, Ježíš, o kterém věříme, že je to ten očekávaný mesiáš, na něhož vyvolený národ dlouhá staletí čekal,“ vysvětluje Kučera s tím, že právě Vánoce jsou pro něj však jedním z nejnáročnějších ročních období: „Osobně se i u mě vnímání Vánoc dost mění s věkem. Jako dítě jsem se vždycky těšil na krásnou poezii, lesk, blyštící se hvězdičky a dárečky. To se samozřejmě postupem času změnilo. Aktuálně jsou pro mě jako kněze Vánoce nejvytíženější roční dobou, nesou se tedy dost v duchu provozních povinností.“
Rozdělovskému faráři ve vánočním období k běžným povinnostem, které vykonává po celý rok, přibývají ještě další. Řadí se mezi ně například návštěvy těch, kterým zdraví už nedovolí dojít do kostela, výzdoba kostela včetně stromků či betlémů a samozřejmě také sloužení mnoha bohoslužeb. Nejvíce zhuštěný program čeká Jaroslava Kučeru ve dnech od 24. do 26. prosince. Během Štědrého dne bude totiž rozdělovský kostel od 10 do 12 hodin otevřený veřejnosti. Půlnoční mše se v něm uskuteční atypicky už v 16 hodin proto, aby mohly v poklidu dorazit i rodiny s dětmi. Ve středu 25. prosince čeká faráře program v Rozdělově, Buštěhradě a Libušíně, na Štěpána pak opět v domovském kostele v Rozdělově, následně pak ještě v Dřetovicích.
Ve svém programu si pochopitelně ale udělá čas také na své blízké. „Ještě před svátky zajedu k rodině, k příbuzným, kterým nějaké dárečky věnuji. Pak také obdaruji své spolupracovníky na rozdělovské faře,“ říká Kučera, který zastává názor, že dárek by měl dotyčného hlavně potěšit: „Jsme lidé velmi různí, a tak máme různé názory. Já ale nejsem zastáncem toho, že dárek nemá být hodnotný. Když někdo například potřebuje nový mobil, nevidím důvod, proč by ho neměl k Vánocům dostat. Zároveň si ale myslím, že dárek nemá být úplatkem.“
A co by si Jaroslav Kučera k Vánocům přál? Dle jeho slov by ho potěšilo, aby se podařilo do zdárného konce dotáhnout opravu fasády rozdělovského kostela, zároveň by si přál získat peníze na rozsáhlou opravu krovu kostela v Buštěhradě. Pokud by si pak mohl žádat něco přímo pro sebe, týkalo by se jeho přání zdraví. „Jsem už ve věku, takže bych toužil po novém kyčli, který mne začíná bolet,“ směje se farář a na závěr čtenářům vzkazuje: „Žijte svůj život naplno a zodpovědně. Žijete ho totiž jen jednou, je tedy důležité ho neproflákat, ale naopak dobře prožít. A teď? Nenechte si Vánoce vzít. Jsou to svátky, kdy bychom měli žít pohromadě, máme se obdarovávat a děkovat za to, že nás druzí mají rádi.“