Na jaře přijala kladenská nemocnice 9 pacientů s Covidem 19, za podzimní vlnu jich bylo jen do poloviny listopadu 222

Přestože se klasický provoz jedné z největších středočeských nemocnic zredukoval na 30 procent běžného stavu, pacienti s jinými závažnými nemocemi se nemusejí bát, že by je neměl kdo a kde léčit. „Péče o pacienty s nádory nebo infarkty či jinými akutními stavy samozřejmě funguje. Neodkládáme ji,“ říká náměstek pro léčebnou péči kladenské nemocnice Libor Zahradníček. Přesto ale jedna z největších nemocnic ve Středočeském kraji změnila své fungování zásadním způsobem.

Standardně nemocnice nemá infekční oddělení. Přesto je nyní jejím hlavním cílem postarat se o covid pozitivní pacienty. „Nedá se říct, zda je řízení nemocnice nyní složitější, je to jiné. Museli jsme personálně zajistit samostatné infekční oddělení v pavilonu M, který je propojený s ostatními částmi nemocnice,“ konstatuje ředitel nemocnice Jaromír Bureš. Jen na tomto speciálním oddělení pracuje až 10 lékařů a více než tři desítky dalšího zdravotnického personálu. Navíc jsou vyčleněné JIP a ARO oddělení pro pacienty v nejtěžším stavu, tedy s podporou dýchání nebo plicní ventilací. Zatím se i díky těmto opařením daří zdravotníkům zvládnout nápor nemocných, naplněnost lůžek se ale v době uzávěrky blížila 70 procentům.

Je to vyčerpávající a nekonečná práce

Nasazení všech zaměstnanců nemocnice je podle jejího vedení enormní. „Je to vyčerpávající a nekonečná práce. Chtěl bych poděkovat všem pracovníkům, kteří pracují na infekčním oddělení i těm ostatním, kteří drží chod zbývající části,“ říká Jaromír Bureš. Spolu se svým náměstkem oceňují, že v době této krize šly stranou jindy běžné neshody a nesváry například mezi jednotlivými primariáty a všichni, byť jsou vyčerpaní a boj nejen s Covidem 19 je nekonečný, táhnout za jeden provaz. Dalším důkazem je skutečnost, že se lékaři i sestry vracejí do práce ještě dříve než musí, například pokud se sami musí léčit s Covidem. O tom, že jejich služba není lehká, nehovoří pouze čísla hospitalizovaných, ale i fakt, že 36 lidí už muselo být na jednotce intenzivní péče. Mnohonásobně se proti jaru zvýšila čísla smrtnosti.

Stávající krize ale, trochu paradoxně, přinesla nemocnici i pozitivnější zprávy. Zásadní rekonstrukcí a změnou prošla patologie. Jakkoli její označení svádí k představě, že není zařízením pro všechny pacienty, opak je pravdou. „70 procent toho oddělení slouží jako laboratoře pro chod nemocnice. Umožní nám to rychlejší diagnostiku, což se odráží ve péči a léčbě o pacienty,“ připomněl Bureš. Podobně ale nemocnice modernizuje i další zařízení, lékaři se zdokonalují v léčbě. Několika pacientům v minulých týdnech podali i experimentální lék Remdesivir.

Pomáhají medici i budoucí sestry

Nedostatek pracovních sil pociťují v současnosti všechna nemocniční zařízení. Svůj podíl na tom má i léčba samotných zdravotníků nakažených Covidem-19. Přesto na otázku, zda chtějí ještě lidé v nemocnici pracovat, odpovídá ředitel i jeho náměstek jasně. „Zvenčí situace vypadá jako klidná, ale zdravotníci fakt jedou na doraz. Mají množství přesčasových hodin a jsou vyčerpaní. V tuto chvíli se asi spíš těší na dovolené než na práci. Ale na druhou stranu se nikdo nezvedá a nedochází s tím, že toto dělat nebude,“ popisuje situaci Libor Zahradníček.

Alespoň částečně pomáhají v nemocnici medici a studenti střední zdravotnické školy. Středoškoláci dokonce postupně prakticky přezvali chod odběrového místa před nemocnicí. „Sami si mezi sebou rozšířili informaci a přihlásili se nám další studenti,“ říká Jaromír Bureš. Pozitivně hodnotí spolupráci s mediky. Někteří z nich by dokonce měli v nemocnici pracovat i po dokončení studií.

Finance a plány do budoucna

Ani současná situace zatím pro kladenskou nemocnici neznamená finanční problémy. „Loni se nám podařilo skončit s pozitivním hospodářským výsledkem. Letos byly změny v úhradách. Na druhou stranu jsou zvýšené mzdové náklady,“ hodnotí situaci ředitel nemocnice. Jakmile skončí pandemická mimořádná opatření, je připraven spustit obnovu pavilonu C2 a ústavní kuchyně a stravování, která funguje v nevyhovujících podmínkách.

Pacienti pomohou svou zodpovědností

Kladenská nemocnice funguje s vypětím všech sil jejích zaměstnanců. Dobrovolníky pro svou činnost zatím nepotřebuje. Lidé i tak ale mohou pomoci. „Je třeba být zodpovědný, ukázněný a respektovat současnou situaci,“ žádá Jaromír Bureš. V praxi to znamená mimo jiné nechodit do nemocnice s každou bolístkou, navíc ne v době mimo ambulanční hodiny.

Co vznikne v pavilonu C2, jaký je rozdíl mezi jarní a podzimní vlnou a jak dlouho trvá průměrně léčba pacientů s Covidem-19?

Kompletní rozhovor si můžete už nyní poslechnout na podcastu Kladenského měsíce. Návod na poslech naleznete v tomto vydání nebo po zadání adresy zazij.co/KMpodcast do vašeho internetového prohlížeče.