Sítenský most je jednou z dominant Kladna

Bez něho by bylo spojení mezi centrem, Sítnou a dalšími čtvrtěmi velmi komplikované. I proto vzbuzuje řadu emocí a diskusí o jeho nové podobě. Sítenský most je na hraně své životnosti. Je to asi jediné, na čem se odborníci i politici shodnou. Výrazně jiná situace je v případě hodnocení studie z dílny renomovaného architektka Josefa Pleskota.

K diskusím by zřejmě nedošlo v případě, kdyby dnes již předchozí vedení města zadalo významný projekt formou architektonické soutěže. Na tom se shoduje i komora architektů. Přiznává to rovněž Anna Gamanová (hnutí Kladeňáci), která byla do letošního září zodpovědná za rozvoj města. „Pokud bychom měli o dva nebo tři roky delší čas na přípravu, architektonickou soutěž bychom stihli uspořádat. Vzhledem k havarijnímu stavu mostu a časovému tlaku však plně stojím za přímým oslovením renomovaného architekta Josefa Pleskota,“ uvedla pro Kladenský měsíc.

Proč dosud radnice nepředstavila řešení navrhované Josefem Pleskotem, přestože se tak mělo stát v polovině října?

„Ukazovat dílo, které je z našeho pohledu nedokončené, nedává smysl. Konstrukčně a esteticky je návrh zdařilý a není důvod ho házet do koše. Věříme, že se s architektem Pleskotem domluvíme na dalším postupu a odladění návrhu,“ vysvětluje mluvčí kladenské radnice Lenka Růžková.

Její vyjádření doplnil Ondřej Rys (Volba pro Kladno), který je nyní odpovědný za rozvoj města v novém složení kladenské radnice: „Bohužel pro kvalitní architektonický výsledek nestačí jen špičkový architekt, na straně investora je potřeba dobré zadání a schopnost vést s architektem rovnocenný dialog. Z odevzdané studie mám pocit, že zadání bylo ze strany města vedeno spíš obavami z reakcí na sociálních sítích, než přemýšlením o dlouhodobém a širším dopadu investice, která se dělá na dalších sto let. Máme tedy studii konstrukčně krásného mostu, ale také řadu otazníků a nedořešených návazností.“

V navrženém řešení mostu, který Josef Pleskot označuje jako Balkon města, ale podle radnice chybí celková koncepční úvaha umístění mostu včetně návazností ulic C. Boudy a J. Kociána na samotný most. „Most byl tak trochu „vytržen“  z kontextu,“ říká mluvčí radnice, podle které chybí i řešení tak důležitých detailů, jako je zavěšení horkovodu pod mostem.

Jiného názoru je Anna Gamanová: „V zadání byly vtěleny požadavky jak na dopravní řešení všech druhů dopravy, tak nároky na inženýrské sítě. Horkovod byl v zadání rovněž zmiňován kvůli zkrácení doby výstavby
a udržení jeho provozu.“ Příprava projektu a stavby nového Sítenského obloukového mostu s prostorovou příhradovou konstrukcí s rozpětím 83 metrů, celkovou délkou 114 metrů a cekovou šířkou 23,8 metru se tak prodlouží.

„Je nezbytné dodatečně dořešit vše, co bylo při zadání zanedbáno,“ potvrzuje Ondřej Rys. Vedení města ale podle jeho slov chce v příštím roce dokončit projekt pro územní rozhodnutí a to také získat. Následně bude zapotřebí získat další povolení a především vybrat dodavatele stavby, což bude kvůli zákonným a administrativním pravidlům časově náročný proces.

Odhadovaná cena nového Sítenského mostu se pohybuje okolo 200 milionů korun.