Divil jsem se té bezbřehé drzosti taliánů, kteří nebrali ohled na to, že já stojím se svým širokým volvem také ve frontě a čekám na pořadí k pohybu. Když se dnes rozhlédnete po kladenských ulicích, uzříte strmý nárůst tohoto druhu městského dopravování. Nezlobím se na ně, že míjejí vozy stojící v denních zácpách.

Vespy a podobná vosí havěť nemají klimatizované kabiny a možná i proto trochu spěchají z rozpálených asfaltů. Nikoho tím neohrožují, možná si trochu více připouštíme to zásadní ponížení předbíháním. Pořídil jsem si také jedno pijádžo a divil jsem se, že jsem na to nepřišel dřív. Na zimní námrazu to úplně není, ale jinak pohoda a svoboda.

Nedávno jsem čekal na svém jednostopu na vjezd na kruhák, ze kterého v protisměru vyjížděl profesionál v autobusu a zrovna netrefil mezeru k tomu určenou. Z otevřeného okna mě rázně vyzval, abych si to strčil do p… Nestrčím, i když se „to“ vejde skoro všude. Skůtrům zdar, a všem ostatním větší potřebnou dávku tolerance. Porazíme horko.