Co se vám odehrávalo v hlavě, když jste se předloni vracel do Kladna po neúspěšném angažmá v Hradci Králové? 

V tu chvíli jsem byl z celé situace špatný. Přece jen se mi tahle část kariéry moc nepodařila, od čehož se odvíjelo i to, že jsem nebyl moc dobře psychicky naladěný. Říkal jsem si, že tu nevydařenou sezonu musím hodit za hlavu. 

Říká se, že i špatná zkušenost je dobrá. Dá se to tak vnímat? 

Ano, zpětně beru angažmá v Hradci jako pozitivní zkušenost, ale je pravda, že když to bylo ještě čerstvé, tak jsem byl hodně naštvaný a plival kolem sebe, házel všechno na organizaci Mountfieldu.  Z odstupem musím říct, že oni mi prostor dali, mohl jsem si tam poprvé zahrát extraligu, poznal jsem nové prostředí, za což jsem nakonec rád. Zase mne to posunulo dál.  

V letošní sezóně jste s 22 brankami byl 10. nejlepším střelcem extraligy. Jak se to poslouchá? 

Je to příjemné. Kdyby mi někdo před sezónou řekl, že budu takhle vysoko, tak si budu klepat na čelo. Měl jsem před sezónou trošku obavy z toho, jak se v extralize prosadím, ale nakonec se ukázalo, že byly zbytečné. Myslím si, že mé výkony byly postupem sezóny čím dál tím lepší, stejně tak jako hra celého týmu. Škoda, že jsme takhle nezačali hrát dřív.

Dalších 8 branek jste přidal v 5 zápasech baráže. To je úctyhodná porce...

Baráž s Jihlavou mi sedla. Sice to nebyly vůbec jednoduché zápasy, ale nakonec jsme baráž skvěle zvládli jako tým. Ukázalo se, že jsme byli silnější a připravenější. Ovšem na to, že Jihlavě v průběhu sezóny odešlo dost dobrých hráčů, tak hráli parádně. To musím uznat. I díky tomu si myslím, že se hrál v baráže celkem hezký hokej. 

Jak bylo složité hrát klíčové zápasy po čtyřicetidenní pauze? 

V pauze jsme zažili takovou druhou letní přípravu. Vrátili jsme se do letních měsíců, kdy jsme také jen tvrdě trénovali a hráli přáteláky. Nejtěžší to bylo v hlavách. Kolikrát už hlava chtěla odpočinek po sezóně, jenže konec sezóny nás teprve čekal. Byla to pro nás pro všechny dobrá zkušenost, ale už bych to nikdy zažít nechtěl. 

Nechal jste se slyšet, že vám bývalý spoluhráč Rostislav Marosz poradil, ať víc střílíte. Co vám poradí dál, když jeho rady tak skvěle fungují?  

S Rosťou jsem pořád v kontaktu. Mám ho rád, je to dobrý kamarád i hokejista. Je pravda, že loni mi dost pomohl, když mi říkal, že mám dobrou střelu, ať se nebojím to prodat. I díky tomu jsem si to uvědomil a začal tuhle svou zbraň využívat. Je to však výsledkem mé dlouhodobé práce v tréninku s Ediem Kreglem. 

Měl jste smůlu, že baráž končila tak pozdě. Jinak byste se třeba i podíval do širší reprezentace…

Možná ano. Kdyby klubová sezóna končila dříve, třeba bych dostal šanci se předvést v přípravných zápasech národního týmu. Na druhou stranu jsem hlavně rád, že jsme udrželi v Kladně extraligu. Můj klub je Kladno a to bylo na prvním místě. Musím na své výkony navázat i v další sezóně, kdy chceme hrát s týmem o vyšší umístění, a když se bude dařit, tak mi třeba pozvánka do národního týmu přijde. 

S sebou by to ale chtělo i dvorního nahrávače Tomáše Plekance, ne? 

Já pevně doufám, že Pleky zůstane v Kladně… ale s tím nároďákem už si nejsem tak jistý. 

Jak se s tak kvalitním centrem hraje? 

Je to samozřejmě příjemné. Pleky je hráč, který odehrál tisíc zápasů v NHL, takže hrát s takovýmhle hokejistou je prostě radost. Navíc je moc fajn i jako člověk. Neustále se mi snaží pomáhat s tím, jak se chovat v jednotlivých herních situacích. Třeba koukáme na zápasy NHL, sledujeme různé signály, které bychom následně mohli také využít. Tomáš je v tomhle velký detailista. Myslím si, že je jeden z mála hokejistů v Česku, který takhle funguje. O to víc si vážím toho, že s ním mohu spolupracovat. 

Každopádně vaše sehraný lajna se rozpadne. Nick Hlava totiž odchází do Litvínova. S kým byste si rád příští rok zahrál? 

Už jsme to v klubu probírali, jak Nicka nahradit. Bohužel tuzemský trh není nikterak rozsáhlý a kvalitní hráče si velké kluby hned rozeberou. Nezávidím vedení starosti se skládáním týmu. 

Kdybyste si mohl přivést jakoukoli posilu do vaší lajny, kdo by to byl? 

Tak třeba Pasta (David Pastrňák) by mohl přijít. (směje se) Nebo bych bral nějakého Kladeňáka, třeba Vorase (Jakub Voráček).

Jaká byla uplynulá sezóna z pohledu dojíždění na domácí zápasy do Chomutova? 

Trénovali jsme na Kladně, přičemž jsme do Chomutova jezdili jen na zápasy. Kvůli tomu jsme nechodili ani na ranní předzápasové rozbruslení. Na to jsme se museli adaptovat, protože nikdo z nás na to nebyl zvyklý. Hrát na cizím stadionu celou sezónu nebylo nic příjemného, snad už to nikdy nezažijeme. Přeci jen je to pořád hodina cesty tam a hodina zpátky. 

Důležitým faktorem však byli kladenští fanoušci, kteří si kolikrát do Chomutova našli cestu v hojném počtu, především pak při baráži…

Na Kladně byli vždycky skvělí fanoušci, kteří nám jezdí pomáhat i na venkovní zápasy. Moc si vážíme toho, že nás i ve všední dny přijelo podpořit třeba patnáct set fandů. Občas si člověk říkal, že jsou tribuny poloprázdné, ale pak si vždycky uvědomil, jaké podporu v těch fanoušcích, co za námi dorazili takovou dálku, má, i když jich někdy nebyl plný zimák. I když se příliš nedařilo, naši příznivci nám věřili, což jsme jím naštěstí vrátili tím, že jsme pro ně extraligu ubojovali. 

Rozhovor děláme nedaleko kladenského zimáku, jehož rekonstrukce se právě dokončuje. Jak se vám jeho nová podoba líbí? 

Zatím jsem měl možnost ho vidět jen zvenčí, a to se mi moc líbí. Doufám, že bude stejně parádně vypadat i uvnitř, snad se bude nám i fanouškům na sto procent líbit. Všichni se těšíme na domácí atmosféru. Třeba brankář Landon Bow se moc těší až uvidí, jakou atmosféru dokážou Kladeňáci udělat doma. 

Máte nějakou osobní vizi, jakým směrem by se vaše kariéra měla ubírat? 

V hokejovém světě se nedá koukat moc daleko do budoucnosti. Pro následující sezónu jsem hráčem Kladna, takže se těším na extraligu před domácími fanoušky. Chceme udělat úspěšnou sezónu, což když se nám podaří, bude se mi dařit i co se týče osobní stránky, tak jsem otevřený všem možnostem. Pořád jsem mladý, takže bych si někdy ještě rád zkusil zahraniční angažmá. Láká mne to nejen hokejově, ale i co se týče poznání mentality lidí v jiných zemí. Konkrétně by se mi líbilo angažmá v nějaké severské zemi. Jejich styl hokeje by mi mohl sedět. To je ovšem ve hvězdách, teď se musím soustředit na to, abych podával co nejlepší výkony za Kladno.  

Kromě fyzické přípravy na další sezónu jste si ještě zahrál za Kladno hokejbal…

Martin Špaček, který pracuje u Rytířů, mě už před nějakou dobou oslovil, jestli bych si za Rysy nechtěl po hokejové sezóně zahrát. Hokejbal jsem dříve dost hrál a mám ho rád, takže jsem na jeho nabídku kývnul. Shodou okolností se vše sešlo tak, že kluci měli hodně zraněných, takže jsem se vešel do sestavy, aniž bych z ní někoho vytlačil. Pro mě osobně je to zpestření. 

Nebáli se o vás Rytíři? Přeci jen se dá čekat, že budete opět jejich ústřední postavou…

Džegr (Jaromír Jágr) s tím byl v pohodě. Jen mi řekl, ať na sebe dávám bacha, což moc nejde. Snažím se do všeho chodit na sto procent, protože když člověk chodí do soubojů moc opatrně, většinou to tak bývá, že se spíš zraní.

Jaké jsou vaše plány na léto? 

Jsem pozvaný na svatbu Ládi Zikmunda na Slovensko, takže to bude možná trošku divoké. Nejspíš si tam pobyt trochu prodloužím a pojmu to i jako dovolenou. Mám na Slovensku rodinu, takže navštívím i jí. K moři se nikam nechystám, spíš se budu věnovat poctivé přípravě na nadcházející extraligový ročník. 

Dříve jste často chodil hrát golf. Je to pořád aktuální? 

Samozřejmě. V létě nejraději hraji golf a tenis. Letos jsem ještě nebyl, ale určitě se chystám. Těším se na to. Co se týče golfu, tak byl ale největší blázen Dany Kristo, který od nás v průběhu sezóny odešel. Ten má handicap asi 3, s ním bych se opravdu rovnat nemohl. (směje se).