Mladý plavec vždycky snil o tom, že se jednou do La Manche vrhne. Otázkou bylo pouze, kdy k tomu dojde. „Díky tomu, že se již delší dobu pohybuji v prostředí dálkového, zimního a bazénové plavání, kde tento challange překonala již řada lidí, vlastně bych řekl, že se s velkou částí současných přemožitelů znám jménem a spoustu jich se pohybuje ve stejných sociálních kruzích, jsem měl téma La Manche od počátku mého plavání v hlavě,“ vysvětlil mladík, který se do průlivu vydal za doprovodu svého otce Filipa Jíchy staršího.

Myšlenka zdolat jednu z největších plaveckých výzev světa dostala jasnější kontury poté, co Filip Jícha mladší doprovázel na člunu jako podpůrný tým v téhle výzvě Michala Štengla. Když tehdy Michal pokořil břeh Francie, zahlédl jsem v něm neskutečný výbuch a mix emocí. Pro všechny to byl obrovský zážitek a já si řekl, že to chci zažít taky. Přípravy samozřejmě nevypukly hned. Chvilku si s tou šílenou myšlenkou hrajete ještě v hlavě, než se k tomu doopravdy odhodláte. Měl jsem ideální časové okno mezi koncem střední a začátkem vysoké školy. V tomto období jsem nedělal nic jiného než plaval, jedl a spal. Celý tréninkový režim byl postaven tak, abych získal co největší výdrž na dlouhé trati, ne nutně v rychlém tempu, ale abych to uplaval. Znamenalo to obětovat rychlost a výbušnost pro výdrž,“ sdělil Kladenskému měsíci Filip Jícha mladší, který La Manche zdolal v noci z 13. na 14. září letošního roku.

Ačkoli se Jícha pilně připravoval, v extrémní výzvě vždy nastane něco, co vás překvapí. V případě mladého Kladeňáka to byly mořské vlny, medúzy, odpadky v moři nebo třeba ostrá orientační světla. „Samozřejmě jsme věděli, že se nejspíš stane něco, na co nejste připraveni a že ať už se připravíte na cokoliv, vždy se něco najde něco dalšího. Pokud bych měl uvést příklad, tak to jsou hlavně navnímané pocity, strachy a dojmy v průběhu. Ty má každý plavec jiné a proto se na ně nepřipravíte dopředu. Nesmí vás to ale rozhodit,“ ví plavec, který dodává: „Člověk si nesmí nechat pustit do hlavy cokoli, co by ho mohlo zastavit. Retrospektivně sem zaražen z toho, jak to vlastně rychle uteklo.“

A co se člověku při skoro čtrnáctihodinovém plavání honí hlavou? „Levá, pravá, levá, pravá, ještě jeden záběr, ještě jeden, ještě jeden,“ popsal Filip Jícha, který zároveň vzpomíná, že na začátku trasy mu v hlavě hrály melodie různých písniček.

V průběhu cesty se občerstvoval energetickými gely a iontovými nápoji, ale také dobrotami, jako byl třeba hovězí vývar nebo kompotované jahody, broskve a meloun… ale uplavat šedesát kilometrů jde asi jen těžko bez krizového momentu. „Jediná a největší “krize” byla noc. Ne kvůli tmě nebo hlavě, ale kvůli konstantnímu, prakticky nepřestávajícímu třesu těla, víceméně osm hodin v kuse, a to díky prochladnutí. A právě v té noci jsem přemáhal myšlenky o tom vzdát se. Nakonec jsem si ale dal sám sobě ultimátum - prostě vylezeš z vody až ve Francii a tečka. Byl jsem v té chvíli ze sebe tak zklamaný a znechucený, že mě vůbec napadlo se vzdát, a tak sem se na sebe naštval, přiložil do kotle a jelo se dál,“ líčí nejmladší Kladeňák, který kdy Lamanšský průliv pokořil.

A co nějaká další výzva? Vymyslí si na sebe Filip Jícha mladší nějakou další challenge? „Ne, budu se snažit co nejvíce zlepšit v bazénu, a soustředit se na školu. Chtěl bych se dostat pod minutu na sto metrů kraula, zlepšit se v prsou, dostat se na úroveň, kde jsem schopen být konkurentem na dlouhé tratě... nebo třeba být schopen odjet dvě stě metrů motýlka v závodě. Kvůli tomu, že jsem v prvním semestru na Fakultě stavební ČVUT, je volného času málo,“ vysvětlil mladý muž, který sice nechystá další podobnou výzvu, zajímavé plavecké plány však má. „V únoru 2024 odjíždíme na Antarktidu, kde bude můj otec plavat úžinu mezi Chille a Argentinou, která se jmenuje Beagle. Měří asi dva kilometry a teplota vody je pod pěti stupni Celsia. Následně se nalodíme na expediční loď, přeplujeme Drakeův průliv, nebouřlivější část moře u Ohňové země až na Antarktidu, kde budeme všichni plavat tratě od pěti set metrů do jednoho kilometru v arktické vodě,“ dodal Filip Jícha mladší.

Tak Filipové, budeme držet palce!