Výstava stojí na osobním přátelství a společné generační zkušenosti obou umělců. Janouch i Modráček patří ke generaci formované studiem na pražské Akademii výtvarných umění v 60. letech. Přestože každý pracuje s jiným médiem, spojuje je ukotvení v evropské výtvarné tradici, respekt k řemeslu a dlouhodobý zájem o člověka jako základní téma umění.

Ladislav Janouch se ve své tvorbě soustředí především na lidskou figuru. Jeho sochy ze dřeva, kamene či bronzu vycházejí z klasické sochařské tradice, ale zároveň pracují s expresí, stylizací a dynamikou pohybu. V díle hraje významnou roli antická symbolika, sportovní motivy i téma ženy jako archetypu.

Jindřich Modráček absolvoval Akademii výtvarných umění ve speciální škole profesora Karla Součka, u něhož po studiích působil také jako odborný asistent. Jeho malířská tvorba se během let pohybovala mezi abstrakcí, figurální malbou a krajinou. V současnosti se znovu vrací k abstraktním a kombinovaným technikám, v nichž hraje důležitou roli struktura, rytmus a práce s barvou.

Společná výstava vytváří přirozený dialog mezi malbou a sochou – mezi barvou a hmotou, plochou a prostorem. Zároveň připomíná význam osobních vazeb v uměleckém světě a ukazuje, že dlouhodobé přátelství může být silným základem pro smysluplné setkání dvou tvůrčích přístupů.

Pro regionální galerii má výstava zvláštní význam. Nejde jen o prezentaci současné tvorby, ale také o připomenutí kontinuity výtvarné kultury a jejího místa v širším kontextu českého umění. Výstava nabízí divákům možnost zpomalit, soustředit se na tvar, pohyb a lidský rozměr umění – a vstoupit do dialogu, který mezi díly obou autorů přirozeně vzniká.