Máme za sebou Vánoce, svátky, které se nesou v duchu obžerství. Je třeba se podle vás hlídat přes Vánoce, nebo si je užít?
Hlídat a omezovat se přes Vánoce, mi úplně nedává smysl. Jsou jednou za rok a je třeba si je užít. Já slyšel poučku, která říká: „Důležitější než stravování mezi Vánoci a silvestrem je stravování mezi silvestrem a Vánoci.“ Jeden týden neudělá takový rozdíl jako režim během celého roku, takže omezování nedoporučuji. Stačí, aby se člověk příliš nepřejídal. Je to stejné jako na dovolené. Tam se člověk taky neomezuje. Důležité je se poté vrátit do normálního režimu.

Do nového roku jdou často lidé s předsevzetím, že zhubnou. Je to ta správná cesta, jak začít cvičit?
Já si myslím, že když člověk hubnutí bere jako předsevzetí, tak to nikdy nemůže vyjít. Je potřeba, aby touha zhubnout šla zevnitř. Vždycky, když člověk přišel s tím, že má předsevzetí a chce zhubnout, tak mu to dlouho nevydrželo. Člověk musí opravdu chtít a zároveň neočekávat, že se jeho tělo okamžitě změní. Kvůli tomu hodně lidí s předsevzetím nevydrží a skončí na konci ledna, protože nevidí velký progres. Změny ale přijdou až tak po dvou nebo třech měsících.

Je vidět, jak se posilovna v lednu zaplní?
Hodně. Vždycky na začátku ledna jsou velké návaly lidí, což je pro nás trenéry dobré. Většinou ten největší nápor ovšem po čtrnácti dnech opadne. Na konci ledna už je počet cvičících lidí obvykle v normálu. Podobné je to i před létem, kdy lidé chtějí udělat postavu do plavek.

Setkal jste se, že člověk dostal permanentku do fitness centra jako dárek?
Myslím, že loni tu jeden byl. Vydržel chodit tak půl roku, ale příchodem letních prázdnin se cvičením seknul.

Jakou radu ve cvičení byste jako fitness trenér dal začátečníkům?
Důležité je nepřepálit start a do cvičení se netlačit, protože pak je to nudný stereotyp. Člověka musí sport bavit, jinak u něj dlouho nevydrží.

Doporučil byste pro začátek využít služeb fitness trenéra?
Stoprocentně. Trenér je ze začátku hodně velký přínos. Stačí aspoň pár tréninků, člověk se naučí základy a pochopí, jak tělo pracuje. Dost lidí ve fitku si myslí, že ví všechno, ale není to tak. Je dobré, když vám pro začátek někdo poradí. Pokud lidé cvičí špatně, může totiž dojít k úrazům nebo se mohou objevit komplikace v pozdějším věku… navíc špatná technika se těžko odnaučí. Občas, když vidím ve fitku začátečníky cvičit špatně, tak se bojím, že dojde ke zranění.

Můžete porovnat cvičení doma a ve fitku?
Podle mě je cvičení doma nejlepší pro začátek. Sám jsem tak začínal, protože jsem se styděl jít do fitka. Postupem času jsem se k tomu ale dopracoval. Doporučuji najít si video na YouTube a cvičit podle něj. Ideální je začít s kliky, sklapovačkami nebo dřepy na místě. I tak málo udělá ve výsledku fakt hodně. Člověk se díky domácímu cvičení naučí cvičit se svojí vahou, později může začít se stroji v posilovně.

Má domácí cvičení nějaké nevýhody?
Ano. Doma často cvičíte v pokoji, kde jíte nebo spíte, a to není úplně vhodné. Je to stejné, jako když člověk pracujete v ložnici. Ložnice by měla být určena jenom ke spánku. Při domácím cvičení také hrozí zranění z důvodu špatné techniky, proto je dobré si pustit zmiňovaná videa, díky kterým člověk cviky okouká a přesně je dodržuje. Například špatná technika u dřepů může vést ke zranění. Na druhou stranu doma většinou cvičíte základní cviky, proto zranění tolik nehrozí.

Je při cvičení důležitá strava?
Ano a hodně! Říká se, že cvičení dělá třetinu z celkového progresu. Další třetina je spánek, který je velmi důležitý a často se na něj zapomíná. Zbylá třetina a možná i více je právě strava. Mnoho lidí, co chce zhubnout, začne sportovat, ale když se vůbec nevěnuje stravě, tak progres není příliš vidět. Zhubnout se dá i jenom upravením jídelníčku bez cvičení, ale nejde očekávat razantní výsledky pouze cvičením bez upravení jídla. Ze začátku stačí o trošičku snížit příjem.

Jak si takový ideální jídelníček sestavit?
Doporučuji si spočítat potřebné makroživiny pomocí kalorických tabulek, které se dají najít zdarma na internetu. Zde si podle výšky a váhy spočítáte správný příjem bílkovin, sacharidů a tuků. Pokud člověk hodně tápe, je vhodné si zaplatit trenéra na jídelníček, který poví, jak jíst a co si hlídat. Často si lidé ani neuvědomují, jak se stravují. Myslí si například, že jedí málo, ale přesto přijímají moc, nebo úplně naopak. Při nabírání svalů se musí příjem kalorií zvýšit. Stalo se mi, že stopadesátikilový klient jedl málo, aby zhubnul. Nakonec jedl jako patnáctiletá holka, a to už si opravdu zahrával se zdravím.

Máte radu pro člověka, kterému dělá problém ze začátku jídelníček striktně dodržovat?
Rozhodně je potřeba jít pomalu a nedělat žádné drastické změny ze dne na den. Žaludek si postupně zvykne. Podle našeho cíle se musí roztáhnout nebo stáhnout. Člověk také nesmí očekávat velké změny třeba už po týdnu.

V poslední době začínají se cvičením čím dál tím mladší lidé. Co byste poradil jim?
Ano, často se mi stává, že mladí kluci, třeba už v patnácti letech, chtějí zvedat opravdu hodně a to nejde. Tělo ještě není vyvinuté, může dojít k zranění a naruší se tím vývoj celého těla. Je potřeba začít pomalu a až třeba v osmnácti letech je dobré začít s pořádným tréninkem. Často vidím, že tu cvičí kluci se špatnou technikou, protože nezačínali s trenérem a cvičí hrozně na sílu, tzv. ego lifting. To je cesta do pekla, zraní se a ve třiceti letech můžou chodit o holi. Nejhorší je, když k tomu přidají nějaké zakázané látky, to se zničí ještě rychleji.

Co u mladých lidí doporučujete do začátku?
Když přijde do posilovny třeba patnáctiletý klučina, doporučil bych alespoň pár tréninků s trenérem. Stačí třeba tři tréninky, aby pochopil, jak správně a zdravě cvičit. Určitě je dobré si už za mlada vytvářet svalovou hmotu, ale musí se pracovat pomalu. Mít svalový základ a umět ovládat své tělo je určitě fajn, každopádně je důležité to ze začátku nepřehánět.

Když jste nakousl zakázané látky, jak je to v současné době s jejich užíváním?
Momentálně mi přijde, že se zakázané látky užívají ještě více, než kdy dřív. Já chodím na soutěže v kulturistice a dříve byly tyto látky tabu. Momentálně už i v nižších soutěžích je jejich užívání běžné. Bere se to tak, ať si každý dělá, co chce. Samozřejmě nějaké antidopingové kontroly zde jsou, ale neřeší se to tolik. Dříve byly tyto látky tolerovány pouze na vyšších soutěžích, těch světových. Teď se povolují už i na nižších úrovních. A čím dál tím víc se jejich užívání posouvá i k nám do fitka. Je běžné, že osmnáctiletý kluci se na tyto látky ptají a baví se o nich, jako by se jednalo o běžný doplněk stravy. Přitom se jedná o látky, které vás mohou zevnitř zničit.

Dá se vlastně dělat kulturistika bez takzvaného sypání?
Vrcholová ne, ale u nás to jde. Nižší soutěže jsou úplně v pohodě, a dokonce i mistrovství České republiky, protože jsme malá republika. Mezinárodní soutěže už bez toho nejdou. Tam nejsou ani kontroly. Na nejvyšší soutěži světa s názvem Mr. Olympia nikdy nebyl ani jeden naturál. Všichni tam zmiňované látky užívají. Stalo se ale, že jeden rok pořádali naturální soutěž, kde soutěžící nesměli být na steroidech. Divákům se to ale nelíbilo, protože těla soutěžících byla malá a kulturisté vypadali podobně, jak kluci z našeho fitka. Nemělo to vůbec sledovanost.

Co všechno obnáší kulturistika jako sport?
Nejprve musí člověk absolvovat objemovou přípravu, kdy nabere svaly a pak absolvuje nějakou dietu, aby svaly vyrýsoval. V praxi má kulturista minimálně čtyři tréninky týdně a musí pevně dodržovat nastavenou stravu. Tréninky by se totiž daly trochu odfláknout, ale stravu je potřeba dodržovat velice důsledně. Kulturista si musí vážit každé jídlo přesně na gram a zapisovat si ho do tabulek.

Jak se příprava mění s blížící se soutěží?
Poslední měsíc před závody je hodně drastický. Člověk málo jí a hodně trénuje. Celkově jste bez energie a nálady. Týden před závodem je takzvaná superkompenzace, kdy první půlku týdne hodně pijete, například devět litrů vody denně, ale nejíte žádné sacharidy. V druhé půlce se zase téměř nepije, ale navýší se sacharidy. To se dělá z toho důvodu, aby se svaly více nafoukly a byly plnější. Poslední týden je vždycky největší záhul a není to moc příjemné, ale na konci je odměna v podobě soutěže, kde to z vás opadne a užijete si to.

Lze se kulturistikou uživit?
Nelze. Nejhorší je, že ve vrcholové kulturistice nejsou sponzoři, a člověk si tím tak nevydělá. Navíc, jak si člověk hlídá stravu, tak to vyjde docela draho, protože sníst denně půl kila kuřecího masa, není úplně nejlevnější záležitost. Nejvíce peněz kulturista dá za stravu a pak za doplňky stravy, například proteiny. Člověk tak nechá desítky tisíc za přípravu a pak jako cenu v soutěži vyhraje třeba protein nebo láhev. Peníze se vyhrávají až v těch mezinárodních soutěžích.

Co se vám na kulturistice líbí, když je cesta tak těžká?
Ve fitness můžete dělat buď powerlifting, což je zvedání vah, nebo právě kulturistiku, kde jde o to, vypadat co nejlépe. Zkoušel jsem oboje, ale kulturistika mě baví víc. Nejlepší je absolvovat zmiňovanou cestu, na níž vidíte každý den proměnu svého těla. Navíc ten pocit na pódiu, kde ukazujete, co jste za poslední rok vybudoval, za to opravdu stojí. Zažíváte tam obrovskou euforii v pár minutách.