Na Kladně se organizovaný hokejbal začal koncem osmdesátých let prudce rozvíjet v sídlištích, zejména tom Kročehlavském, kde se nedaleko Bajkalu odehrály první velké hokejbalové bitvy. Sofistikovanější podobu dostala honba za tekutinou napuštěným tenisákem s přesunem na hřiště ve Švermově, kde také hráči původního HBC Kladno v roce 1998 vybojovali pro město první titul mistra republiky. Významné pro rozvoj původně pouličního sportu bylo i hřiště na Sítné při budově domova mládeže. Na Kladně už na přelomu milénia působily desítky týmů a fungovala zde regionální soutěž. Skutečný boom výkonnostního hokejbalu nastal, když byla v roce 2003 dokončena Městská hokejbalová aréna v těsném sousedství zimního stadionu.
„Tehdy už na Kladně hokejbal zapustil kořeny hodně hluboko. Fungovaly tady regionální soutěže, které jsem hrál i já sám. S partou lidí jsme se tehdy ale rozhodli vybudovat výkonnostně zaměřený klub a chtěli jsme mu vytvořit odpovídající zázemí,“ vzpomíná dlouholetý předseda HBC Kladno Lukáš Kubica. Jeho vize nakonec došla naplnění beze zbytku.
Dnes se kladenský hokejbalový klub pyšní kompletní hokejbalovou základnou od mikropřípravek, tedy dětí ještě ani ne školou povinných, až po dospělé. Svého času měly mládežnické týmy i další kladenské celky – namátkou zmiňme Jungle Fever, Habešovnu Gladiators či Falcon Kročehlavy. Časem ale začalo být jasné, že se tolik celků v sedmdesátitisícovém městě nemůže v konkurenci nespočtu dalších sportovních klubů udržet, a tak se týmy postupně slučovaly a zanikaly, až zůstal pouze Hokejbalový klub Kladno, který je výstavní skříní českého hokejbalu. A to i díky Městské hokejbalové aréně, která přitom v roce 2008 čelila hrozbě zániku. Měla totiž ustoupit nové multifunkční hale, která měla primárně sloužit hokejistům.
„V návaznosti na tyto plány už kraj, který měl být investorem, postavil na Sítné nové hřiště, kam se měl hokejbalový klub od zimního stadionu přesunout. Na to ale nikdy nedošlo,“ vypráví Lukáš Kubica. Multifunkční hala totiž zůstala jen na papíře, a zatímco hokejbalová aréna je dodnes denně vytížená na hranu svých možností, hřiště na Sítné zeje prázdnotou.
Namísto toho, aby šla k zemi, stala se aréna u zimáku svědkem historických momentů českého hokejbalu. První přišel už záhy po prvních zvěstech o stěhování. Kromě tehdejšího ECKG, později KEB Kladno, hrála nejvyšší soutěž i Habešovna Gladiators. A právě ta v roce 2007 senzačně dokráčela k titulu, když ve finálové sérii přemohla jihomoravské Sudoměřice. O rok později slavila Habešovna znovu, a tentokrát to bylo ještě pikantnější. V památné finálové sérii totiž stanula právě proti městskému rivalovi KEB Kladno. Pětizápasové drama rozsekly až samostatné nájezdy na konci posledního duelu. Mistrovský titul v nich Habešovně vystřelil David Tyburec.
Pro Gladiátory to byl bohužel začátek hořkého konce – už o rok později totiž z hokejbalové mapy zmizeli. Naopak KEB, později Alpiq, odstartoval svou vítěznou dynastii. Mužstvo vedené koučem Drahomírem Kadlecem ovládlo domácí nejvyšší soutěž třikrát po sobě v letech 2009, 2010 a 2011. Po dvouleté odmlce se pak tým na český hokejbalový trůn vrátil ještě v letech 2014 a 2015.
Od té doby už Kladno na nejvyšší metu nedosáhlo, nadále se ale drží mezi předními týmy a těšit ho mohou i úspěchy jeho mládeže. Zejména dorostu, který letos podruhé v řadě vyhrál mistrovství republiky.
Aréna už hokejbalistům slouží přes dvacet let. Fakt, že si dodnes každý přesně vybaví, jaké to bylo poprvé vyběhnout na její asfalt, svědčí o tom, jak speciální kladenský areál je.
„My jsme z toho tehdy byli úplně paf. Do té doby se hokejbal hrál, když to přeženu, na oplocených parkovištích. Ty podmínky byly někde šílené. Převlékali jsme se ve školách nebo v šatnách na fotbalovém stadionu někde dvě stě metrů od hřiště. Asfalt byl všude jako struhadlo. A najednou jsme přišli sem, tady byly kabiny přímo pod tribunou a asfalt úplně hladký. Hřiště navíc bylo dobře vyspádované, takže z něj odtékala voda a netvořily se na něm louže,“ vzpomíná dlouholetý hráč kladenského áčka Radek Honický.
Pamětník kladenského hokejbalu Libor Smetana dodnes přesně ví, jak dopadl první zápas, který se na aréně hrál. „Kladno tehdy vyhrálo 6:4 proti Ústí nad Labem,“ vypálí Smetana bez váhání a pokračuje: „Bylo to na podzim 2002 a ještě nebyla dostavěná tribuna. Tu dokončili až v roce 2003.“
O dva roky později se v areálu konalo střetnutí hokejbalistů s hokejisty. Za kladenský Rabat tehdy nastoupily i největší hvězdy jako Patera, Procházka či Orct v brance. Na to zase vzpomíná tehdejší hráč hokejbalového ECKG, dnes místopředseda HBC Kladno Milan Maršner: „Aréna byla úplně narvaná fanoušky, byl to neskutečný zážitek,“ říká a přidává další silné momenty: „Samozřejmě rád vzpomínám na všechna finále, která jsme tu sehráli, a to nejen s muži, ale i s dorosty, kde jsem také roky trénoval. Dneska je pro mě tím nejsilnějším pocitem dívat se, jak nám tu vyrůstá mládež, kterou máme poměrně početnou a které se dobře daří. To mi dělá radost.“
Silné zážitky má i Libor Smetana, který na Kladně rád pořádá turnaje starých gard. Rád vzpomíná na kvalitně obsazené ročníky 2014 a 2015, nejčerstvějším zážitkem je pro něj mistrovství světa kategorie Masters, které se na Kladně uskutečnilo loni na podzim. „Na ten turnaj v dobrém vzpomínají i Kanaďané, Američané a Britové, kterým se tady moc líbilo a říkají že by si tu zase někdy rádi zahráli,“ povídá Smetana.
Není divu, vždyť po rekonstrukci, kterou aréna díky investici města prošla v roce 2017, patří k nejhezčím areálům v Česku. Asfaltový svršek překryly umělohmotné dlaždice, na bytelné mantinely přibyla tvrzená skla, která hru zrychlila a snížila počet přerušení. To vše hokejbal posouvá a Kladno jde ostatním příkladem.
„Určitě je to jeden z nejhezčích areálů v republice. Když byl postavený, předběhl dobu. Hlavně tribuna ho posunula do úplně jiné dimenze. Diskutovalo se tehdy i o střeše, což je škoda, že se dodneška nedotáhlo, ale i tak jsem si vždycky říkal, jak je areál krásný a po rekonstrukci v roce 2017 je ještě hezčí,“ uzavírá znalec Smetana.
