Jakou prožil celý kladenský klub sezónu?
Když budu hodnotit sezónu za všechny naše kategorie, tak byl tento ročník velice příjemný a úspěšný. Zejména se nám podařilo stabilizovat situaci u kluků, kde už mají nyní stálé trenéry, dobře organizované tréninky, úspěšně jsme aplikovali také další doplňkové sporty, jako je třeba judo nebo atletika, které je dále rozvíjejí. Dostavily se také velmi dobré výsledky, máme po letošní sezóně tři extraligy, a to v kategoriích U18, U20 a U22. Kluci z kategorie U16 byli na mistrovství republiky stříbrní, to je skvělé.

Zmiňujete kluky… Jak jsou na tom ale holky?
Tam je situace o něco složitější. Potýkáme se s problémem, kdy starší hráčky, které něco umí, mají tendenci z klubu odcházet. Snažíme se s tím nějak pracovat. Dohodli jsme se, že se začneme intenzivněji věnovat zejména s kategoriím U14 a U16. Hlavním cílem je holky přesvědčit, aby v klubu zůstávaly i ve starším věku.

Jaký na to máte recept?
Tlačíme na to, aby ženy postoupily do 1. ligy, díky které mladé hráčky budou mít motivaci zůstat a zabojovat o místo v týmu. Všude v klubech, kde jsem dříve působil, měla mládež dobrý vzor. Mladí hráči a hráčky měli ke komu vzhlížet, a práce s nimi tak byla o dost jednodušší.

Postup ženám však jen těsně unikl…
Letos hrály druhou ligu a následně také o kvalifikaci o postup. Zde svedly vyrovnaný boj, ale nakonec byl soupeř z Plzně lepší, a tak bohužel zůstávají ve 2. lize. Každopádně naše ženy nabraly cenné zkušenosti, trenérka Leona Neumannová s týmem odvedla obrovský kus práce. Snažíme se tedy nyní pro příští rok tým posílit tak, aby tým postup vybojoval... a jak už jsem říkal, byl pro mladší holky v klubu vzorem.

Hodnocení jsme začali mládeží. Je o to stát se malým volejbalistou zájem?
Netvrdím, že máme dětí přehršel, ale je jich hodně, hlavně v holkách. Musím říct, že z důvodu kapacity hal, už bychom měli některé děti odmítat, ale to zatím neděláme. Družstvo má mít maximálně nějakých patnáct členů, ale v kategoriích U14 a U16 se už dostáváme až nad tyhle počty.

Co musí mít dítě, aby se k vám mohlo přidat?
Co se týče vybavení, tak stačí sportovní oblečení – tričko, kraťasy a sálovky. Z vlastností je pak nejdůležitější chuť chodit trénovat. Ideální je začít volejbal hrát od třetí třídy, ale máme u nás i mladší děti, třeba prvňáky. Nejdůležitější je, aby děti dokázaly volejbalový míč unést a aspoň přehodit síť. Pro ty, kteří začnou hrát volejbal v pokročilejším věku, máme speciální tréninkovou skupinu, kde je trenéři učí naprosté základy.

Volejbalisté často bývají vyššího vzrůstu. Mají šanci ve vašem sportu prorazit i menší děti?
V našem sportu se dá najít uplatnění pro každého. Všichni si myslí, že volejbalista musí měřit dva metry, ale tak to není. Třeba nahrávači, někteří smečaři, a hlavně libera běžně bývají menší hráči.

Zmínil jste, že se potýkáte s problémem kapacity tréninkových prostorů...
Limitují nás místa v tělocvičnách. O prostory se pochopitelně pereme s dalšími sporty a také sami se sebou. Druhým problémem je počet trenérů. Určitě bychom do svých řad nové uvítali, ale není zrovna jednoduché je najít. Přesto všechno si myslím, že je klub nadále schopný se rozšiřovat, ale problém prostor je zatím to, co nám brání.

Kde všude kladenští volejbalisté trénují?
Florbalu jsme pustili přetlakovou halu v Brjanské ulici, takže teď trénujeme ve velké sportovní hale, na sportovním gymnáziu a také na Střední průmyslové škole v ulici Jana Palacha. V poslední zmiňované tělocvičně jsme dokonce nedávno natáhli nový kvalitní povrch, taraflex, takže ji teď využíváme hodně.

Na sportovní halu u aquaparku, ve které hrajete, často soupeři nadávají. Vadí jim především nízký strop. Je řešením nová hala?
Já bych byl strašně rád, kdyby se novou halu podařilo vybudovat. Vím, že pozemek je připravený, mluví se o projektu… ale co si budeme nalhávat, s ohledem na současné světové problémy není jednoduché takhle velký projekt dotáhnout do cíle. Určitě stěhování není téma pro příští nebo přespříští sezónu. Jedná se o projekt daleko do budoucnosti… A co se týče samotného stropu, na ten si stěžují skoro všichni, ale je v určených limitech naší extraligy. Problém bychom měli asi jen v evropských pohárech. Co se týče dalších rozměrů, zde je naprosto v pořádku, ba naopak, třeba prostoru kolem hřiště máme více než mnoho soupeřů. Šatny jsou také v pohodě. Samozřejmě horší komfort má fanoušek, protože jsou v hale starší ne tolik pohodlná sedadla. Hala je sice starší, ale zatím vším vyhovuje.

Abychom uzavřeli kapitolu mládeže… Jste s jejím stavem spokojen?
Ano. Celkově jsme s mládeží spokojeni, ale určitě vím o spoustě věcí, které je potřeba zlepšit. Snažíme se teď třeba udělat nějaké kroky, abychom byli schopni víc oslovovat děti a víc jim nabídnout. Po koronavirové pauze nám haprují třeba minivolejbalové turnaje základních škol. Chtěli bychom samozřejmě zkusit i klasické modelové tréninky na školách. Svého zástupce máme v projektu trenéři ve školách, což mi přijde fajn.

Přesuňme se k A-týmu. Budete souhlasit, když řeknu, že poslední dvě sezóny by se daly popsat slovy „neurazí, nenadchne“?
Přesně tak. V obou sezónách jsme skončili hezkými sériemi proti Lvům Praha. Loni jsme s nimi svedli vyrovnaný souboj, vypadli až v pátém zápase. Letos nás vyřadili po čtyřech zápasech a následně se stali mistry. Přesto spokojenost nepanuje. Ambice jsme měli vyšší. Když jsme se před sezónou bavili s hráči o cílech sezóny, všichni jsme si řekli, že bychom rádi hráli o medaili jak v poháru, tak v lize.

To se však přes sympatické výkony nepovedlo…
Je hezké, že hodně lidí o nás mluví jako o sympaticky hrajícím týmu, který patří ke špičce, ale když vždy vypadnete ještě před branami do semifinále, tak nemůžete být spokojeni.

Nemohou být důvodem nepříliš vyvedené sezóny matné výkony předsezónních posil?
Mohou, posily byly zklamáním. Buďme upřímní, ani jedna ze třech loňských zahraničních posil se nám prostě nepovedla.

Kádr po uplynulé sezóně opustilo několik hráčů. Kdo nepokračuje?
Jednoznačně jsem byl pro, aby skončili Fortuník, Hýský, Grozer a Anderson. Pak jsem si vyhodnotil, že bude dobrá změna i na postu nahrávače. Nahrávači se totiž dělí na dvě skupiny – na ty, co vyhrávají a na ty, co prohrávají. Gijs van Solkema patřil bohužel do té druhé skupiny, alespoň tedy podle výsledků z posledních dvou sezón.

Zmiňujete Tomáše Hýského. Ten však v týmu pokračuje, že?
Tomáš Hýský byl v průběhu sezóny výrazně nespokojený, ale následně se situace dost změnila, a tak jsme se spolu domluvili na prodloužení spolupráce.

Už v průběhu sezóny váš kádr opustil Černohorec Ivan Zvicer. Proč?
Už před začátkem sezóny jsme klukům říkali, že chceme mít dostatečně široký tým, abychom nedojeli na výpadek formy nebo zranění. Bylo nás dvanáct, jenže někteří hráči to špatně nesli. Zrovna Ivanovi menší vytížení a rotace v sestavě nevyhovovala, a tak jsme se už v průběhu sezóny domluvili na jeho konci.

Před sezónou přicházel Tim Grozer jako velká posila. Co byste k jeho angažování řekl?
Grozer absolutně nenaplnil naše očekávání. Jeho výkony byly největším zklamáním. Zpětně musím říct, že byla moje velká chyba ho podepsat. Má obrovské předpoklady, jenže je vůbec nenaplňuje na hřišti. Myslím si, že je vnitřně posera. V momentech, kdy jsme od něj potřebovali, aby byl odvážný, tak situace řešil zbytečně moc opatrně. Ve hře v rozhodujících momentech zklamal.

Proč odchází i Simon Andersen? Také nenaplnil očekávání?
Od Simona jsme očekávali trochu víc. Na druhou stranu musím říct, že byl profesionál. Odváděl své maximum, poctivě trénoval, byl vzorný sportovec. Ale očekávali jsme výraznější útok, a proto jsme se rozhodli pro změnu.

Citelnou ztrátou pro klub je pak odchod Petra Špuláka…
Špuli se rozhodl odejít do zahraničí. Určitě mu v odchodu nechci bránit. Nelze držet hráče, který bude naštvaný… Vysvětloval jsem mu, že by měl změnit svůj přístup k týmu a obecně ke snaze o výsledek. Hraje totiž hodně na sebe, což mu v cizině nebudou tolerovat. Tam se klade velký důraz na tým. Doufám, že svůj přístup změní, protože předpoklady na to uspět v zahraničí má.

Zmínil jste chybějící týmovost. Nebyl tohle jeden z důvodů, proč jste neuspěli?
Musím říct, že to tak bylo. Letos jsme neutvořili dobrý tým, hodně lidí se tu snažilo hrát jen na sebe. Mužstvo se poprvé sešlo na nějaké společné akci mimo halu až v únoru. Třeba o Andersenovi nám řekla jeho maminka po cestě na letiště po skončení sezóny mnohem více než on sám za celý rok. To je špatně. Jsme nejkolektivnější z kolektivních sportů. Týmovost nám letos chyběla. Proto jsme, dle mého názoru, v play-off neuspěli.

Ještě k odchodům. Přišli jste také o Tomáše Kunce, který se v pouhých pětadvaceti letech rozhodl ukončit kariéru…
Naše plány na příští ročník extraligy nám dost naboural fakt, že se Tom z ničeho nic rozhodl ukončit profesionální kariéru. Bylo to pro mě velké překvapení. V minulosti jsme mu dali poloprofesionální smlouvu, aby se mohl ještě věnovat svému zaměstnání. Teď jsem čekal, že se naopak bude chtít vrátit do role profesionála, ale rozhodl se skončit úplně. Přiznám se, že to byl šok.

Jak tohoto důležitého hráče nahradíte?
Přemýšleli jsme v klubu, jak Tomáše nahradit… a nakonec jsme se rozhodli oslovit Jiřího Kraffera, který z pozice smečaře zkusí hrát roli libera.

S kým z kádru počítáte pro příští sezónu?
Pět lidí je pod smlouvou. Jde o Kristapse Platačse, Tomáše Hýského, Niklase Seppänena, Lukáše Kyjanicu a již zmiňovaného Jiřího Kraffera.

Budete skládat tým na titul?
Budu upřímný. Aktuálně není v našich možnostech skládat tým vyloženě na titul. Náš rozpočet na sezónu je kolem deseti milionů, mluví se o tom, že týmy ze špičky ho mají dvojnásobný. Volejbal je v Česku postavený tak, že tým musí mít jak profesionály, tak studenty a hráče, kteří při volejbale ještě pracují. A s tím se také snažíme pracovat. Řekl bych tedy, že neskládáme tým na titul, ale sestavujeme tým pro boj o přední příčky.

Už víte, kdo váš tým posílí?
Posílí nás Lukáš Čeketa ze Zlína, který už u nás hostoval. Jako další posilu jsme představili Adama Zajíčka, který se k nám vrací z Karlových Varů. Především od něj si hodně slibujeme, měl by být lídrem celého týmu. Kromě těchhle dvou hráčů dorazí ještě nahrávač, který je národností Portugalec. Toho si speciálně vybral náš nový trenér Arnaud Josserand. S tímhle je pak sehraný z předchozích sezón smečař z Brazílie, který se také stane naším hráčem. V poslední řadě si trenér vybral blokaře z Austrálie. Jména vám ovšem aktuálně nemohu sdělit, protože přestupy ještě nebyly oficiálně oznámeny.

Tím je tedy tým pro další sezónu hotový?
Téměř. Jednáme ještě s mladými Čechy. Potřebujeme druhého nahrávače, který by odvedl práci také v mládežnických týmech a zůstal by v klubu dlouhodobě, třeba osm nebo deset let. Nový trenér by pak ještě rád přivedl smečaře, ale tam nevíme, jak nám to umožní finanční situace.

Zmínil jste nového trenéra, Francouze Arnauda Josseranda, který vás nahradí na trenérské lavičce. Jak vzniklo jeho angažování?
Na lavičce Kladna jsem byl osm let a v průběhu sezóny jsem cítil, že je čas skončit. Hledal jsem nového trenéra, přičemž jsem narazil právě na Arnauda, se kterým jsem jako hráč působil v Nice Volley Ball. Dočetl jsem se, že jde trénovat do Lausanne. Nikdy bych si o něm nemyslel, že opustí Francii. Jenže v jeho klubu na něj udělali menší podraz, a tak šel pracovat do Švýcarska. Zkusil jsem mu napsat a dozvěděl jsem se, že v Lausanne nemá úplně ty nejlepší podmínky pro práci. Oslovil jsem ho, jestli nechce jít trénovat do Kladna. Překvapivě se o to hodně zajímal, a nakonec naši nabídku s nadšením přijal.

Bude v Kladně trenér Josserand působit delší dobu? Nebo jste domluveni jen na jednu sezónu?
Zatím jsme domluveni na jednu sezónu, ale on sám má rád dlouhodobé projekty. Předpokládáme tedy, že pokud nenastane žádný výsledkový průšvih, zůstane v pozici hlavního trenéra delší dobu.

Mění se s hlavním trenérem i realizační tým?
Ne. Realizační tým zůstává stejný, asistentem bude Tomáš Samsely, výkonný manažer Anna Earl, kondiční trenér Matyáš Myškovský. Mění se jen hlavní trenér. Arnaud se poprvé se svými budoucími kolegy viděl o Vánocích, kdy bylo plánované setkání na patnáct minut. Nakonec trvalo asi dvě a půl hodiny a Arnaud jen tak tak chytil odlet letadla. To je dobrý signál, že by vše mohlo dobře fungovat.

Na lavičce Kladna jste strávil nespočet zápasů. Nebudou vás svrbět ruce?
Jsem připraven nezasahovat do tréninkového procesu. Nechci ani jezdit na venkovní zápasy. Samozřejmě se nebudu ani objevovat na lavičce. Arnaud je zkušený trenér, který bude mít k ruce schopný realizační tým. Já budu dál jen šéfovat klubu shora. Možná přijde chvíle, kdy mě bude štvát, že netrénuji… ale pro klub je to v současné době krok kupředu.

Navíc se na lavičku jako šéf klubu kdykoli můžete vrátit…
Nemůžu, protože by pode mnou praskla. (směje se) Jsem ale připraven na to, kdykoli realizačnímu týmu pomoci, kdy mě o to někdo z jeho členů požádá.

Když nyní nebudete trénovat, budete mít více času na samotné vedení klubu. Jaké si dáváte cíle?
Díky tomu, že jsem po sezóně skončil jako trenér A-týmu, se mi uvolnil čas na to, abychom jako klub navázali intenzivnější spolupráci s ostatními menšími kluby v okolí Kladna. To je nyní můj cíl. Mám dojem, že užší propojení klubů je cesta k tomu, abychom zvýšili celkové povědomí o volejbale. Rád bych, abychom si navzájem pomohli a následně do kategorií U18 jsme byli schopni dělat výběry. Zatím bohužel funguje mezi kluby jakási nevraživost. Byl bych rád, abychom si určité věci vyjasnili a začali spolupracovat. Za náš klub dokážu slíbit, že bychom mohli nabídnout své zkušenosti i metodické vědomosti, zároveň bychom malým klubům mohli pomoci i materiálně. Rádi bychom dělali společné tréninky či kempy.