S Laďkou, jak Ladislavě Eichenmannové všichni říkali, se život nepáral. Od osmadvaceti let bojovala s těžkou nemocí. Lékaři ji totiž diagnostikovali Non-Hodgkinův lymfom ve 4. stádiu. S ním se ovšem poprala statečně a k tomu ještě stíhala pomáhat okolí. Spolupracovala s Nadací pro pro transplantaci kostní dřeně a organizovala řadu charitativních projektů. Kolem sebe rozdávala hřejivý úsměv a pozitivní energii.
„Laďky jsme si vždy maximálně vážili, obdivovali jsme její nadšení, energii a vytrvalost. Byla radost s ní spolupracovat. Našemu klubu dala možnost smysluplně přispět k podpoře osvěty dárcovství kostní dřeně. Budeme na ni vzpomínat v dobrém za to, co pro své okolí vykonala,“ uvedl k úmrtí manželky kladenského hokejisty Zdeňka Eichenmanna Milan Fortuník, šéf kladenských volejbalistů.
Co se sportu týče, zanechala Laďka na Kladně velmi významnou stopu. Kdysi pomáhala dávat dohromady kladenský ženský hokejový oddíl, následně se stala srdcem kladenského krasobruslařského oddílu a poté i šéfkou malých hokejistů PZ.
Ke zprávě o úmrtí sympatické blondýnky se srdcem na pravém místě se vyjádřil také kladenský primátor Milan Volf: „Laďka se velmi zajímala o veřejný život a naprosto nezištně organizovala nebo vypomáhala organizovat sportovní i kulturní akce. Neumím ani spočítat, na kolika charitativních projektech se podílela. Byla velmi schopná a patřila mezi lidi, kteří dokáží mnoho nabídnout a dělat věci pro jiné, nikoliv pro sebe. I proto jsem ji dříve oslovil a dvakrát byla součástí naší kandidátky. Jsem si jistý, že pokud by dlouhodobě nemusela bojovat se zdravím, tak by byla kladenskou zastupitelkou. Odchod Laďky mě velmi zasáhl a vyjadřuji upřímnou soustrast rodině – dceři Natálce, synu Lukášovi a manželu Zdeňkovi.“
Všem pozůstalým vyjadřujeme upřímnou soustrast... a Laďko, budeme vzpomínat!
