Velmi netradiční zkušenost za sebou mají kladenští hokejisté
To, co běžně zažívali hokejové legendy dávných dob, si vyzkoušeli někteří Rytíři vůbec poprvé. Kvůli vládnímu nařízení totiž mohli sportovci trénovat jen venku, a tak první mužstvo Kladna využívalo k tréninkům dobříšské kluziště pod širým nebem.
"Jsme rádi, že jsme se po delší době dostali zase na led, i když jsme nečekali, že ta ledová plocha tady nebude úplně ideální. Velmi nás překvapilo, že nám to tu hodně přeskakovalo hokejky,“ nechal se slyšet po prvním tréninku útočný talent Matyáš Šapovaliv.
To, že trénink na venkovní ploše je zkrátka jiný než na zimním stadionu, potvrdil jeho spoluhráč Adam Kubík. „Trénink pod širým nebem je hodně specifický. Je dobře, že máme alespoň kde trénovat, podmínkám se musíme přizpůsobit. Důležité je, že vůbec bruslíme. Kvalita ledu je ale jako když si jdu zahrát hokej na rybník. Když některé věci ovšem zvládneme na tomhle ledě, tak na zimáku to pak půjde ještě lépe, “ uvedl Kubík.
Jeden z tréninků nabídl Rytířům pro hokej netypické podmínky, hokejisté se totiž museli srovnat s deštěm.
„Shrnul bych to jedním slovem - hrůza. Byla zima, navíc kvůli vodě nešlo přihrát ani vést puk. Určitě je to ale lepší, než běhat po lese nebo zvedat železo. Jsou to ale bojové podmínky,“ hodnotil trénink ve velmi složitých podmínkách obránce Matyáš Zelingr, který si vzpomněl na dětství, kdy na stadionu v Dobříši hrával.
Po zhruba dvou týdnech se ale profesionální hokejisté dočkali, bylo jim opět dovoleno trénovat na zimních stadionech. „Chodili jsme trénovat na venkovní kluziště, takže první trénink po návratu nebyl zas tak špatný. Ale jsme rádi, že jsme se mohli vrátit na svůj stadion. Kvalita ledu v Dobříši byla dost závislá na počasí. Když trochu zapršelo, foukal vítr nebo bylo tepleji, kvalita pochopitelně klesala a bylo to pochopitelně těžší i pro brankáře. Nebylo to ale nic strašného, dalo se to vydržet. Dá se říci, že to byla dobrá zkušenost. Nemohu sice říci, že jsme si to užili, ale něco nám to dalo,“ sdělil po návratu na kladenský zimní stadion gólman Andrej Košarišťan.
To, že se hokejisté návratu na svůj led nemohli dočkat, potvrdil také nejzkušenější ze zmiňovaných hokejistů – Marek Račuk. „Čekání bylo dlouhé. V Dobříši jsme trénovali asi dva týdny a led pochopitelně nebyl tak kvalitní, jako je na našem stadionu. Sice jsme se tréninky pod širým nebem vrátili do starých časů, ale teď už jsme rádi, že můžeme zase trénovat normálně. Určitě si díky této zkušenosti více vážíme podmínek, jaké máme,“ řekl v novém klubovém diskuzním pořadu Třetina mimo led hráč s číslem devětašedesát.
