„Pravidelně se scházejí vždy čtyři maturitní třídy společně. Ze začátku jsme se scházeli po pěti letech, od roku 2000 jsme pořádali srazy každé dva roky a v poslední době už každý rok,“ vysvětlila jedna ze studentek a pořadatelka srazu Libuše Ciprová.
Z celkem sto dvaceti tří maturantů kladenského gymnázia z roku 1950 je mezi námi již jen třináct. O to více však drží pospolu a váží si chvil, kdy se mohou setkat. „Pořád jsme v kontaktu, někdy jen telefonickém. Bývaly doby kdy nás na sraz přijelo až sedmdesát, účast se pomalu tenčila a tentokrát se nás sešlo sedm. Jeden spolužák přijel až z Vimperka, jeden z Karlových Varů, dva z Prahy a zbývající tři jsou z Kladna,“ sdělila Kladenskému měsíci Ciprová.
Dle jejích slov si všichni zúčastnění sraz moc užili. „Povídali jsme si skoro o všem. Tím, že je nás už málo, tak jsme konverzovali všichni pospolu. Kluci vzpomínali na lumpárny, co dělali profesorům. Děvčata povětšinou hovořila o pravnoučatech,“ dodala Libuše Ciprová.
