Davide, jak se zrodilo tvoje angažmá ve fotbalovém SK?
Ondřej Fuchs, který je již delší dobu místopředsedou Kanonýrů Kladno, se nedávno stal také místopředsedou na fotbalovém SK, přičemž si zde přál zapracovat na marketingu, a tak ukázal na mne. Musím se přiznat, že napoprvé i napodruhé jsem tuhle nabídku odmítl, protože jsem se bál, že když budu svou pozornost dělit na florbal a fotbal, nebude to dělat dobrotu. Když za mnou ale přišel Ondra potřetí a říkal mi, že je přesvědčený o tom, že to zvládnu, tak jsem jeho nabídku už přijal.

Jak obtížné je obě funkce skloubit?
Musím říct, že i když není teď na startu sezón úplně jednoduché obě práce skloubit, obě mě baví. Fotbal mě pohltil, až mě to překvapilo. Jak Kanonýrům, tak „eskáčku“ dávám sto procent. Museli jsme si nastavit jasné hranice, aby na mém částečném přechodu k fotbalu nebyl bitý florbal. I přesto, že SK Kladno zatím hraje amatérskou soutěž, už nyní se připravuje na fungování v profesionální soutěži. Je to o něčem jiném, SK nejen marketingovým prostředím nabízí zcela jiné možnosti než florbal, v němž jsme uzavření v malé hale, kde máme omezený počet sedaček. Na rozdíl od Kanonýrů, v SK necílíme na tři sta, čtyři sta fanoušků, cílíme na maximální kapacitu stadionu Františka Kloze, což je nějakých čtyři tisíce lidí.

Dlouhodobým cílem SK je dostat lidi zpátky na stadion. Znáš recept, jak na to?
V Kanonýrech se nám to povedlo, a tak věřím, že lidi dokážeme dostat i na fotbal. Loni jsme byli ve florbalové superlize mezi čtyřmi týmy s nejvyšší návštěvností. V případě SK Kladna si zatím také vedeme dobře. Když porovnáme příjem s ticketingu loni a letos, najdeme extrémní rozdíl.

Vidíš možnou výhodu v tom, že figuruješ ve vysokých funkcích jak v Kanonýrech, tak v SK?
Ano, vidím v tom obrovský potenciál. Rád bych začal myšlenkou, podle které by mohli mít permanentkáři obou klubů díky jednotnému ticketingovému systému volné vstupenky na zápasy druhého z týmů. Rád bych, aby se podpora obou klubů více provázala, aby fanoušek dal šanci i jinému sportu, než je ten, kterému primárně fandí. Spolupráce kladenských sportovních klubů dlouhodobě není dobrá, což bych rád změnil. Propojení florbalu a fotbalu by mělo být prvním krokem. Aktuálně vidím potenciál v tom, přinést kladenskému občanovi a fanouškovi kladenský sport na jednom místě. Když spolu začnou místní kluby více komunikovat a pracovat, umím si představit, že se tahle myšlenka může dotáhnout do zdárného konce, i když se to teď může zdát jako hudba budoucnosti. Rád bych byl tím, kdo v tomhle směru rozčeří vody.

Jsi primárně marketér. Jaké jsou marketingové odlišnosti ve fotbalovém a florbalovém prostředí?
V první řadě bych řekl, že jsou velké. (směje se) Hlavní rozdíl je v cílových skupinách. Hodně se odvíjí od tradice a historie obou klubů, oproti fotbalu jsme v Kanonýrech teprve na začátku. Na florbale je cílové mladší publikum, rodiny s dětmi a členové klubu. Celému českému florbalu zde ukazujeme, že jsme klubem, který se nevymezuje na dvě stě lidí v hale, ale dokáže přitáhnout mnoho lidí z okolí. Naopak na fotbale pracujeme s ještě mnohem širší skupinou lidí. Díky tomu můžeme implementovat víc a víc prvků. Musíme zde pro každého najít něco. Aktuálně cílíme také na mladší diváky, ale nesmíme zapomínat ani na ty starší. Chceme se dostat do stavu, aby na SK chodili dědové s vnuky a naše zápasy byly rodinným zážitkem.

Marketingu SK šéfuješ poměrně krátce. Jaké jsou tvé cíle?
Co se týče marketingu SK Kladna, vidím zde obrovské rezervy a právě na tom mě baví pracovat. Řekněme, že tady něco stavíme skoro od začátku, ať už se jedná o ticketing, práci s médii… zkrátka všechno chceme posouvat na vyšší level. A ačkoli nemáme na fotbale tak velký rozpočet, tak se výrazné změny k lepšímu postupně dějí. Musíme ale pracovat co nejvíce efektivně.

Jsou nějaké marketérské prvky, které fungují na florbale, a lze je aplikovat i na fotbale?
Samozřejmě. Dnes je obecně trendem nabídnout návštěvníkům fanouškovský zážitek. Vzorem je v tomhle například hokejová Sparta a my se tímhle směrem ubíráme delší dobu i v Kanonýrech. Na fotbale to není tak jednoduché, protože přestávka je jen jedna, a to patnáctiminutová. Snažíme se ale si hrát s obdobím před zápasem, o poločase, teď navíc přemýšlíme i o pozápasovém programu. Na rovinu takhle daleko ještě nejsme, ale cítím, že tam dojdeme. Začali jsme tím, že před zápasem SK organizujeme fanzóny, které mají fanouškovi zintenzivnit zážitek ze zápasu. Člověk tak může přijít na zápas třeba dvě hodiny před výkopem, dát si občerstvení, může se zahrát různé hry, poslechnout hudbu nebo se potkat s jednou z klubových legend.

Zmínil jsi, že trendem je fanouškovi kromě sportu nabídnout i zážitek navíc. Přesto je mnoho konzervativních fanoušků, kteří zastávají názor, že by měla být sportovní událost o sportu, nikoli o doprovodné show…
Je to tak. Zjišťuji, že fotbal je hodně konzervativní, což určitě není nic špatného. Sám jsem ale zmínil, že SK v něčem takříkajíc zaspalo dobu. Naše inovace nejsou o tom, že bychom chtěli nějak diskriminovat starší fanoušky, kteří třeba nemají chytrý telefon, ovšem chceme nabídnout různé možnosti těm, kteří ho mají. Nemůžeme ke změnám přistupovat tak, abychom se zavděčili všem. Všem se člověk nikdy nezavděčí. Například jsme narazili, když jsme zdigitalizovali zápasový zpravodaj a tištěné zrušili. Starším fanouškům se to nelíbilo, a tak jsme pro ně vymysleli alternativu v podobě tištěného magazínu, který bude vycházet dvakrát za sezónu. Určitě bych ale rád zdůraznil, že z fotbalu nechceme dělat cirkus, jen chceme fotbal doplnit o další příjemné elementy.

Navazuješ na práci Adama Cimrmana, jak bys zhodnotil to, co na SK vybudoval?
Adam v podmínkách, které měl, odvedl fantastickou práci, za to mu patří obrovský kredit. Neměl práci vůbec jednoduchou, přesto měl spoustu dobrých nápadů a některé dokázal skvěle zrealizovat. Přiznám se, že jsem Adama chtěl jako součást mého týmu, bohužel se ale rozhodl pracovat jinde.

Je něco, co bys fanouškům na závěr vzkázal?
Rád bych všem fanouškům SK Kladna vzkázal, že si uvědomujeme, že novinek je hodně a ne všechno je dokonalé. Chtěl bych všechny ale poprosit, aby nám věřili, dali nám šanci. Pracujeme na zlepšení mnoha věcí, o hodně věcech přemýšlíme a případné změny si pečlivě vyhodnocujeme. Jak již jsem řekl, chceme se posouvat dál… a věřím, že čas ukáže, že věci jdou správným směrem.

Na konec mi dovol náš rozhovor trochu odlehčit. Vím, že florbal hraješ na nižší úrovní soutěžně, jak jsi na tom co se týče dovedností s fotbalovým míčem?
Hraju jedině hrot, na hraně ofsajdové pasti a střílím bodlem. (směje se) Teď vážně. Žádný velký fotbalista ze mě už asi nebude, ale s kamarády si občas rád zahraju malý fotbal.