Máte za sebou první týdny v roli jednatele. Co se ve vašem životě změnilo?
V první řadě cítím ohromnou zodpovědnost. Samozřejmě si moc vážím důvěry primátora Milana Volfa, Rady města Kladna i personálu divadla. Může se to zdát jako velký skok, ale úplně do neznámého světa jsem nevkročil. V posledních letech jsem poznával divadlo dost na to, abych si uměl představit, do čeho jdu. V roce 2019 tady proběhla výměna vedení a my jsme bojovali proti tehdejšímu primátorovi Jiránkovi ve snaze ubránit divadlo v situaci, kdy reálně hrozilo zrušení stálého činoherního souboru. Tehdy jsem se do problematiky chodu firmy položil trochu více. Udělal jsem si lepší představu o financování, vnitřním fungování a struktuře společnosti. Blíže jsem se při tom poznal i se všemi personálními složkami. Vím, co zaměstnance pálilo a kde byly prostory pro zlepšení.

Sehrálo roli v rozhodování i angažování Michala Maléře na pozici uměleckého ředitele?
Určitě, byl to silný argument pro. Sdílíme společné vize, divadlo chceme otevřít Kladeňákům a vytvořit jim program na míru. V žádném případě netvrdím, že se tady odváděla špatná umělecká práce, naopak. Kladenské divadlo se historicky pyšnilo vysokou kvalitou a my v tom chceme pokračovat. Uvědomujeme si ale, že je potřeba výběr titulů uzpůsobit publiku a reagovat na aktuální dění. Lidé potřebují více času na oddych a pobavení, musí mít možnost zastavit se a zapomenout na své starosti. Chceme jim nabízet víc položek, které je pohladí na duši.

Primátor a radní dali najevo, že jim na správném chodu divadla záleží

Zmiňoval jste předchozí výměnu vedení, v níž se herci postavili proti nové jednatelce Ireně Žantovské. V čem je současná situace jiná oproti roku 2019
Jsou to dvě naprosto odlišné situace. Tehdy šlo ze strany města, které zastupoval primátor Jiránek, o snahu divadlo fakticky zlikvidovat. Stalo se veřejným tajemstvím, že připadá v úvahu zrušení hereckého souboru a že se z divadla stane stagiona, což pro nás bylo po stopětileté historii činoherního souboru na Kladně nepředstavitelné. V současnosti žádná snaha o rozpuštění souboru nebyla. Primátor Volf a radní dali naopak najevo, že jim na chodu instituce, kterou město zřizuje, záleží a chtějí, aby správně fungovala i dál. Primátor při tom poukázal na některé nedostatky organizačního a finančního charakteru a projevil přání, aby šlo divadlo jinou cestou. To je naprosto legitimní přístup v momentě, kdy se divadlo v některých ohledech dostávalo tak trochu do slepé uličky. Ze strany primátora Volfa přitom požadavky na nápravu nebyly nijak přemrštěné. Pouze si přál zařadit více titulů, na které se kladenské publikum bude rádo vracet, namísto umělecky ambiciózních, ale neudržitelných a prodělečných her.

Byla neshoda o podobě repertoáru jediným důvodem pro výměnu vedení?
Já osobně se domnívám, že jednatel s uměleckým šéfem spolu nefungovali tak dobře, jako tomu bylo v minulosti, a tím se začala drolit i vnitřní komunikace v rámci divadla. Z toho vyplynuly problémy, na které město poukazovalo.

S výměnou vedení došlo i ke změnám v hereckém souboru, s čímž souvisí i zrušení některých inscenací. Jak probíhaly diskuse o tom, které tituly zůstanou, a které nikoliv?
Tituly, které jsme rušili, skončily převážně z personálních důvodů – s herci, kteří tam působili v hlavních rolích, umělecký šéf Michal Maléř nechtěl dále spolupracovat, a koneckonců ani z druhé strany někteří neměli o další spolupráci zájem. U každé hry jsme zvažovali možnost přezkoušení, Michal předkládal pádné argumenty pro a proti. V momentě, kdy role odchozího herce byla tak velká, že přezkoušení smysl nedávalo, jsme přistoupili k zrušení inscenace. Některé tituly byly s derniérou, jiné, například Šumař na střeše, byly ukončeny bez ní. V tomto případě šlo hlavně o ekonomické hledisko. Šumař na střeše je dobrý titul, ale nemyslím si, že je vhodný pro Městské divadlo Kladno. Působilo v něm hodně hostujících herců, celý orchestr, takže částka na jednu reprízu byla naprosto neodpovídající ekonomickým možnostem divadla. I když je sál plný platících diváků, je inscenace vysoce ztrátová, s případným poklesem návštěvnosti by se navíc nůžky mezi příjmy a výdaji dále otevíraly.

Nabídneme komedie, muzikál i vážnější tituly ve vyvážené kombinaci

Se zrušenými inscenacemi přichází nevyhnutelná změna dramplánu. Kolik premiér hodláte ve stávající sezoně uvést?
Vycházíme z dramplánu, který tu byl přichystán. Uvedeme inscenaci Lidické matky, jejímž autorem je místní spisovatel Jiří Homola, a komedii Kdo je tady ředitel. Nicméně první premiéru chystáme na 24. ledna, je to absurdní komedie Dva úplně nazí muži v režii Filipa Renče. V přípravě je i jedem muzikálový titul, se kterým v září příštího roku otevřeme zrekonstruovanou venkovní scénu. Tam ale zatím z důvodu probíhajících jednání více neprozradím. Od příští sezony se diváci mohou těšit na uvedení dalších inscenací, které zapadnou do nově se tvořícího dramplánu. Nabídneme komedie, muzikál i vážnější tituly ve vyvážené kombinaci tak, abychom plnili poslání oblastního divadla.

Herecký soubor opustili Kryštof Dvořáček a Lukáš Pečenka. Hra Nedotknutelní, kde oba působí v hlavních rolích, ale pokračuje. V jakém obsazení?
Ve stejném. Kryštof i Lukáš u nás dohrávají. Oba se rozhodli, že opustí stálý herecký soubor, a já to respektuji. Vážím si jejich práce, je radost s nimi spolupracovat. Přeji jim hodně štěstí a jsem rád, že v Nedotknutelných zůstávají jako hosté.

S odchody členů souboru se otevírá i otázka jejich náhrady. V jaké fázi je nábor nových herců?
Já bych to neoznačoval za náhradu. Není to tak, že se rozloučíme s herci určité generace a nabereme jiné ve stejném věku. Vypsali jsme interní konkurz na mladou herečku a mladého herce do třiceti let, o který byl velký zájem. Posílí nás nadaný kluk, který je vycházející hvězdou televizních seriálů, dobrý zpěvák a charakterem skvěle zapadne do kolektivu. Dívka, kterou jsme vybrali, je také vynikající zpěvačka a na konkurzu nás ohromila tím, jak ovládla prostor. Počítáme s tím, že oba budeme od začátku vytěžovat v maximální míře.

Nechceme mladé od divadla odhánět, ale nadchnout je pro něj

Plánujete zařazení titulů pro školy?
Určitě, a to jak na velkou, tak na malou scénu. První budou Lidické matky, což je navíc lokální téma. Máme už dopředu zamluveno několik termínů. Do budoucna plánujeme nabídnout klasický titul, který se vejde do školních osnov, zároveň ale nechceme působit jen jako přípravka na maturitu. Mladým divákům chceme ukázat, jak zábavné může divadlo být. Asi si každý pamatuje situaci, kdy se školou přišel do divadla na hru, která ho nezaujala, a to v něm formovalo vztah k divadlu. My nechceme mladé od divadla odhánět, ale nadchnout je pro něj. A i vzdělávání, které je v tomto případě důležité, se dá dělat zábavnou formou. Chystáme proto i speciální projekt, který bude edukativní, ale využije nové formy zapojení diváka, který tak bude inscenaci spoluutvářet. Moc se na to těšíme.

Cestou, jak přiblížit divadlo návštěvníkům, jsou také tradiční Dionýsie. Plánujete je zachovat?
Rozhodně ano, je to závěr sezony, který ke kladenskému divadlu patří. Chceme jen udělat několik změn, jimiž vyjdeme vstříc divákům. Termín předsuneme o týden, protože na konci června, kdy se Dionýsie konaly, už jsou mnozí na dovolené nebo se chystají odjet. Hrajeme si také se změnou formátu a chceme herce uvolnit, aby měli čas vyjít mezi lidi a chvilku s nimi poklábosit. Interakce mezi divákem a členy souboru je pro nás důležitá.

Co se v divadle od vašeho nástupu změnilo ve smyslu naplňování vizí, se kterými přicházíte?
V první řadě je cítit velké uvolnění atmosféry uvnitř personální struktury i v rámci kreativního prostředí, kde se každý může vyjádřit a na jeho názor je brán zřetel. Myslím si, že tak to v divadle má být. Kladenské divadlo má potenciál, je krásné, pár let po rekonstrukci. My chceme tyto příležitosti uchopit a využít naplno. Začínáme od drobných, ale příjemných změn, které divák pocítí. V divadle jsou dvě pokladny, roky ale otevírala jen jedna, kvůli čemuž mnohdy vznikala poměrně dlouhá fronta. Zprovozníme i druhou kasu, aby divák nečekal a mohl si o to více času užít uvnitř, nebo třeba na terase, která se také několik let nevyužívala a je to škoda. Je to krásný prostor, který divákům opět otevřeme. Chceme se zaměřit i na zkulturnění a zútulnění prostředí divadelního parku, a změny chystáme i v interiéru.

Změnami projde také předplatné. Proč jste ho pro tuto sezonu pozastavili?
Kvůli změnám v repertoáru. V momentě, kdy bylo nutné některé inscenace zrušit, bylo už několik kusů prodáno. Rozhodli jsme se proto předplatné pozastavit a vrátit lidem peníze. Byl to nejčistší a nejvíce férový postup ze všech možných. Je to daleko spravedlivější než divákovi formát předplatného měnit pod rukou. Od příští sezony připravujeme nový koncept předplatného, v němž už budou zahrnuty nové tituly, a chceme, aby bylo přívětivější z pohledu výběru předplatitelských skupin. Nechceme tedy předplatitele svazovat tím, jak jsou tituly kombinované v balíčcích, ale dáme jim možnost vybrat si podle dne v týdnu tak, aby mohli v průběhu sezony navštívit co největší počet nových her v repertoáru. Celkově chceme předplatné zjednodušit a zpřehlednit. Změny chystáme i pro Klub mladého diváka, ve kterém chceme nabídnout i nové aktivity v podobě workshopů a jiného programu.