Trochu nám to usnadnil stát, když profiltroval nehodné zdroje. Ale stejně, vyznejte se v tom. Napadá mě, jak je možné, když do českých premiérských křesel usedají doboví hrdinové, po více jak třiceti letech od přivítání kapitalizmu v tuzemsku mají dvě třetiny rodin existenční problémy, pokud je překvapí jednorázová nutná desetitisícová investice. Kam jsme dospěli a kam vlastně spějeme. Dva roky devastace virovou pandemií, která ještě nehlásila konec, a do toho létají Putinovy kulky kousek od hranice. Viděl jsem včera na obrazovce nějakého vystrašeného analytika, co tvrdil, že inflace se může zastavit až na dvanácti procentech. Dnes jiný povídal už o čtrnácti. Jak se vlastně žije dnes v trochu zakomplexované zemi? To se dá odhadnout. Celý den slyším chvalozpěv na hrdinného premiéra a večer na CCN mě naservírují, že by cesta reků na válčící Ukrajinu mohla spustit třetí celosvětový konflikt. A mě do toho velmi zlobí, že když si v Kladně umyji vůz, je hned zaprášený z oblak prachu od Poldovky. Mnoho nás má vyvětrané hlavy stresem, který je již příliš dlouhý. Naše Mesiásšké sklony už zřejmě brzy vyvanou a budeme stát před branami nekompromisní budoucnosti. Jaká bude? Pokud stát sáhne do zdevastovaných hmotných rezerv a rozdá do každé rodiny zdarma jednu skleněnou kouli, můžeme se podívat.