Už se závěrem loňské hokejové sezóny zahradilo mobilní oplocení prostor při západní stěně zimního stadionu, kde do té doby stály garáže. Po demoličních pracích začaly koncem zimy terénní úpravy a následná betonáž základů nové budovy, do níž se po červencovém dokončení přesunulo chladicí zařízení pro obě ledové plochy. Déle než půl roku trvající práce vyvrcholily v srpnu spuštěním zkušebního provozu a zkraje září oficiálním schválením provozu trvalého. Kladenští ledaři tak nově pracují s nejmodernějšími technologiemi, které splňují soudobé nároky nejen na výkon, ale i na bezpečnost práce.
Výstavba nového energocentra byla nezbytnou reakcí nejen na neutěšený stav starého technického zázemí stadionu, ale i na bezpečnostní předpisy, které neumožňují skladovat čpavek v prostorách stadionu, tedy tam, kde mohou být případným únikem ohroženy stovky lidí naráz. Na první pohled to byla investice ne tolik výrazná, z provozního hlediska stadionu a obou jeho ledových ploch však naprosto zásadní.
S novou budovou byly do provozu uvedeny i nové stroje. S jedinou výjimkou. „Kompresory zůstaly stejné. Ještě byly technicky v pořádku. Jinak jsou ale všechny komponenty strojovny chlazení nové. Nová je i chladicí věž, která se přesunula ze střechy západní tribuny na novou budovu,“ vypráví ředitel zimního stadionu Josef Poláček a na monitoru počítače situovaného v řídicí místnosti nové budovy ukazuje, jak několika kliknutími dokáže z místa ovládat chlazení nejen na bližší ploše velké haly, ale i na té vzdálenější, kterou od nového energocentra dělí dobrých sto metrů vzdušnou čarou. Na první pohled velmi složitě vyhlížející software mimo jiné v grafech přesně zachycuje koncentraci čpavku v expanzních nádobách a poskytuje strojníkům veškeré důležité informace, nad nimiž neznalí jen krčí rameny. Vyrábět a udržovat led, to je holt věda.
Josef Poláček o tom něco ví. Na stadionu pracuje přes čtyřicet let, svého času mu zimák byl dokonce domovem. Zažil s ním hezké i krušné chvíle – to zejména v posledních letech před velkou rekonstrukcí, kdy statik co každý rok hrozil uzavřením haly kvůli neuspokojivému stavu střechy. A náročné byly i více než dva roky přestavby, která je s dokončením nového energocentra takřka u konce.
Jejím výsledkem je hala s izolovaným pláštěm i střechou, v níž lze i díky do té doby chybějícím rozvodům vzduchotechniky a systému odvlhčování udržovat stálou teplotu, a tím jednak snížit náklady na výrobu ledu a jednak zvýšit jeho kvalitu. Úsporu slibuje také nové vybavení strojovny, které zužitkovává odpadní teplo pro ohřev vody sloužící mimo jiné k urychlení procesu tání ve sněžných jámách, kam rolby svrhávají svůj obsah.
Celkově mohou být ledaři spokojení. I díky novému zázemí, které vzniklo v prostorách po staré strojovně. Tam se teď skladují náhradní skla a různé stroje, v době naší návštěvy strojník v nově vzniknuté dílně utahuje komponenty na rolbě. Projektanti pamatovali na všechno.
„Myslím, že se to opravdu povedlo,“ neskrývá Poláček radost a dodává: „Sluší se poděkovat městu Kladnu za to, že rekonstrukci pojalo tak velkoryse a uvolnilo na ni prostředky. Není to samozřejmost a my si toho vážíme.“
