Pokud hovoříme o vodě, pro běžného uživatele je jednou ze zásadních otázek cena za její dodávku. Bude voda nejen pro Kladeňáky dražší?
Je to letitý rozpor. Na jednu stranu mají všichni pocit, že se zdražuje, na druhou stranu se zvedají platy, valorizují se důchody. Proto si myslím, že by cena vody měla alespoň kopírovat inflaci. Pokud by to tak nebylo, dojde k podfinancování infrastruktury, nastanou problémy se zajištěním dodávek vody. Jednoduše řečeno, je nutné investovat do ,,trubek“, což se v minulosti nedělo. Díky tomu, že představenstvo VKM odsouhlasilo čerpání úvěru, podfinancování by nemělo být tak velké. Na druhou stranu, pokud porovnáme ceny stavebních prací před covidem a nyní, jsou vyšší o 20 až 25 procent.
Jedna věc je údržba stávající infrastruktury, druhá je její rozvoj. Kladno aktuálně zápasí s nedostatečnou kapacitou čistíren odpadních vod…
To je pravda. Rozvoj ale není úkolem vodáren, ale měst, obcí a případně developerů, kteří si takové náklady kompenzují daňovými výnosy, prodeji projektů apod. Jestliže by financování bylo na vodárnách, žádná vodárna by to neufinancovala.
K čistírnám odpadních vod se ještě dostaneme, co Kladno ještě potřebuje z pohledu infrastruktury?
Nyní jsou v plném běhu rekonstrukce hlavních přivaděčů z vodojemu Kožova hora. Jsou to sítě, které byly v nejhorším stavu nebo si je vyžádala například obnova hlavních komunikací ve městě. Z mého pohledu je ale daleko důležitější zajistit, aby na Kladno přišla voda. VKM využívá několik zdrojů. Hlavní je Mělnická Vrutice vzdálená cca 80 kilometrů od Kladna. Zde je nutné zabezpečit samotné vrty a následně přivaděč vedoucí pod Labem. Právě pod touto řekou byla před šesti lety velká havárie. Jedna trubka, řeknu to jednoduše ,,prdla“, druhá je na čtvrtině své životnosti. Proto jsme museli naplánovat velkou opravu této shybky pod korytem řeky v hodnotě 120 milionů korun, o níž jste ostatně už psali.
Jaká je kapacita zdroje na Mělnicku?
Aktuálně čerpáme povolenou kapacitu, od vodohospodářského úřadu. I proto jsou důležité další zdroje. Druhým z nich je Klíčava, kde jsme kompletně zrekonstruovali úpravnu vody. Nyní tak odpovídá všem nejpřísnějším normám. Právě voda z Klíčavy doplňuje vodojem na Kožovce.
VKM ale pro Kladno využívá ještě další zdroj vody?
Ano, třetí je přivaděč z Kopaniny napojený na vodu ze Želivky. Historicky jsme ho prozatím nikdy zásadně nevyužívali. Tento zdroj a přivaděč je důležitý pro Beroun a Prahu západ. Je ale nutné připomenout, že na Klíčavě, kvůli nedostatku vody, jsme čerpali sto procent z možné zásoby v přehradě, která byla naplněna z cca šedesáti procent běžného normálu, a proto bylo nutné dokrývat spotřebu právě ze Želivky. Problém je ale v tom, že řad z Kopaniny dlouhý cca 25 kilometrů se nikdy příliš nevyužíval, navíc byl postavený z levných materiálů v minulém režimu, dochází v něm k velkým únikům vody. Snažíme se proto nyní získat dotaci a další financování na opravu vodojemu a samotného vodovodního řadu.
Původní odhad jen této investice byl půl miliardy…
Ano. Proto kolegové ve vodárnách začali zkoumat, zda by nebylo možné využít jinou technologii. Podařilo se nám zjistit, že je možné do starých trubek vnořit speciální technologií trubku novou, která vytvoří nový vnitřek.
Tedy něco jako cévní sten?
Je to podobná technologie. Navíc ještě před instalací nových trubek můžeme do přivaděče pustit takzvaného ježka, aby zjistil, v jakém stavu a v daném konkrétním úseku zařízení je, a touto technologií zrealizujeme opravu.
Pojďme od trubek ke končenému spotřebiteli, poznáte na spotřebě, že se blíží teplé dny a s nimi napouštění bazénů?
V dispečinku to vidět je. Je to okamžik, kdy je nutné zapojit i pomocné zdroje, například ze vzpomínané Želivky, což s sebou nese větší náklady, neboť tato voda je v nákupu o něco dražší.
Jste předsedou představenstva VKM ale současně i kladenským zastupitelem, jaký je vliv právě obcí na rozhodování o vodě a o její ceně?
Především je třeba rozlišovat VKM a Středočeské vodárny (SV). První z nich vlastní vodárenskou infrastrukturu, která je zcela vlastněna akcionáři obcemi. Konkrétně Kladno má 30 procent, další zásadní akcionáři, jako jsou Mělník, Kralupy, Neratovice a svazek obcí zastupovaný aktuálně jejím předsedou Martinem Kupkou, starostou Líbeznic. Současně je nutné si uvědomit, že vodu nevlastní VKM, ale stát, kterému za ni platíme. K čerpání a distribuci vody máme kompletní infrastrukturu v hodnotě cca 8 miliard korun.
Jaká je role Středočeských vodáren?
Tato společnost provozuje naši infrastrukturu. Provádí kompletní opravy, údržbu, odečty. Jinými slovy zabezpečuje, aby vše fungovalo. Naopak VKM musí zajistit, aby byla infrastruktura na svých místech. VKM určuje, jaká bude cena vody pro koncové uživatele, SV od nich sice vybírá platby, ale platí VKM nájemné za využívání infrastruktury. V současnosti je to 360 milionů korun ročně. Z těchto peněz je hrazený provoz VKM a také investice dle platného investičního plánu.
Vraťme se zpátky do Kladna. Na jedné straně je přitékající voda, na druhé ale čistírny odpadních vod, které jsou svou kapacitou na hraně?
To je velký problém, který musíme aktuálně vyřešit, pokud chceme, aby se město mohlo rozvíjet. Kladno má několik čističek. Před lety město zrekonstruovalo ČOV ve Švermově, v nejbližší době ji bude vkládat do VKM, aby ji mohly vodárny i provozovat. Až do teď to kvůli udržitelnosti dotace provozovalo město. Problematická je čistírna v Dubí, která je za hranou své životnosti. Rekonstruovat ji je nutné rovněž kvůli plánované bytové výstavbě. Především ale umožní rozvoj Poldovky, loftového bydlení, kanceláří, smíšené a jednouché výroby na území 150 tisíc metrů čtverečních. Navíc Dubská čistička případně může částečně pokrýt to, co by nezvládla Vrapická.
Jaký je stav vrapické čističky?
Historicky byla sice zrekonstruovaná, přesto jsou chvíle, kdy se dostává na hranu své kapacity. I proto jsme museli jako VKM dávat nesouhlasná stanoviska pro novou výstavbu na Kladně. Nejsme schopní zajistit kapacitu pro čištění vody, což by skončilo pokutami a dalšími problémy. Připravili jsme studii a začínáme pracovat na projektu na obnovu a rozvoj kapacity čističky. VKM uzavřelo s městem dohodu i díky dohodě se současným primátorem, za což jsem rád. Našli jsme mechanismus financování.
Jak velká investice do Vrapic bude nutná? Aktuálně je předpoklad 175 milionů korun. Necelou polovinu zaplatí VKM, druhou město, na což jsme uzavřeli smlouvu. Nyní tedy můžeme projektovat, na konci tohoto roku předpokládám, že získáme stavební povolení a do třech let bude hotová obnova čistička.
Znamená to, že nový development, tedy plánovaná výstavba na Kladně, dostane zelenou? Ano, ale není to tak jednoduché. Souhlasná stanoviska, která nyní jako VKM budeme vydávat, jsou k územnímu nebo stavebnímu povolení. Budou to stanoviska podmíněná výstavbou čističky a napojení kanalizace na ní. Na druhou stranu i stavba bytů a dalších projektů bude dokončená nejdříve za dva až tři roky a pokračovat v dalších letech.
Nemůže se stát, že ani nová vrapická čistička nebude svou kapacitou pro Kladno dostačující? Studie počítá s udržitelností na 25 let. Odpovídá velikosti rozvojových lokalit a reálným kapacitám. Nad jejich rámec se už Kladno prakticky nemá kam rozvíjet.
Dá se říci, že 175 milionů potřebných pro vrapickou čističku, umožní Kladnu, aby se stalo stotisícovým městem?
To je příliš. Pokud nenastane porodní boom a lidé nebudou bydlet po šesti. Reálné je, že se počet obyvatel vyšplhá na 80 až 85 tisících, tedy o více než 15 tisíc proti současnosti. Větší kapacita čističky tedy není nutná. Bavíme se o horizontu 15 let, kdy už budou k dispozici zase jiné technologie a možnosti z pohledu nejen čistíren odpadních vod. Jsem ale rád, že jsme s radnicí našli společnou řeč právě nyní, v době, kdy nás čas už opravdu tlačil.
