Proč postupně z území Poldi mizí budovy, často rozpadlé a nepoužitelné? 

„Úvaha je jednoduchá. Je to brownfield po ocelárně, veškeré stavby a technologie byly poplatné době. Technologie byly většinou energeticky velmi náročné, stavby okolo nich sloužily pouze jako obálky, nebyly tedy univerzálně použitelné. Mnoho z těchto staveb prošlo velkou dávkou degradace, nemělo smysl je zachraňovat. Jediné řešení bylo uvolnit prostor pro vznik něčeho nového na tomto území. Na druhou stranu, budovy, které se nám zdají být využitelné a ekonomicky dávají smysl, nabízíme k pronájmu.“ 

Pořád se ale pohybujeme v území, kde se vyráběla ocel. Tedy pozemky nesou značnou ekologickou zátěž. 

„Je to tak. Jedním z impulzů pro rozvoj tohoto území byla analýza rizik, kterou si nechalo zpracovat město Kladno. U subjektů, které byly ochotny spolupracovat a nechat prozkoumat své pozemky, nadefinovala základní znečištění, náklady na jejich odstranění a způsob, jak s těmito zátěžemi naložit.  Bez tohoto impulzu, bez této analýzy, by využití Poldovky nebylo možné. Do té doby to byla černá díra, o níž nikdo nevěděl, jaké náklady budou nutné na její sanaci, přípravu pro další využití.“ 

Jak postupujete, aby byla tato průmyslová oblast dále využitelná? 

„Čistíme nejvíce znečištěné části a snažíme se získat veřejné zdroje, dotace na jejich sanaci. Méně zasažené plochy chceme technologicky využívat jinak, například pokud je znečištění dva metry pod povrchem a nepředstavuje riziko pro životní prostředí, zejména pro spodní vody, není problém zde postavit halu. Je třeba si uvědomit, že po 150 letech průmyslové výroby toto území ani nemůže mít jiné využití než opět průmyslové, tedy výrobu.“

Věříte tomu, že do bývalé Poldi přijde investor, firma, která zde bude chtít působit? 

„Jsme o tom naprosto přesvědčeni a máme pro to řadu důvodů. Kladno je největší středočeské město, má dobré dopravní napojení, leží mezi dvěma dálnicemi. V neposlední řadě je to jedno z posledních území, kde je možné stavět na volném prostranství.“ 

Pokud se podíváme do budoucnosti, jaká je vaše vize areálu Poldi?

„Především chceme, aby se zde obnovil ekonomický život, v mantinelech, které území umožňuje. Tedy průmyslová nebo lehká výroba včetně skladování s ní související. Doufáme, že se zde budou vytvářet reálné a přidané hodnoty. Jestli je to reálné ukáže čas.“

Do kdy chcete své plány naplnit? 

„Nemáme přesné časové určení. Spíše se soustředíme na to, kam chceme areál Poldi dotáhnout. Byli bychom rádi, aby za našeho působení zde začaly vznikat nové stavby. Najdeme nové ekonomické  aktivity a postupně území oživíme. Je důležité si ale uvědomit, že jsme stále ve fázi přípravy, nijak areál aktivně nenabízíme. Pro zajímavost, dosud jsme odstranili stavby s půdorysnou plochou 70 tisíc metrů čtverečních, a to za posledních pět let. Současně s tím se snažíme doprozkoumat ekologická zatížení a ta největší odstraňovat. Na tom spolupracujeme s městem i se státem.“ 

Co se vám podařilo z ekologických pozůstatků oceláren vyřešit?

„Zmizela například dehtová jezírka, i díky podpoře Státního fondu životního prostředí. Tento rok budeme pokračovat se sanacemi dalších třech lokálních ohnisek. Budeme pokračovat v místě největšího znečištění, což je halda, kde byla i dehtová jezírka.“ 

Svého času se tradovalo, že likvidace objektů na Poldovce není jednouchá, že je jejich konstrukce velmi odolná…

„Demolice šla ve většině případů hladce. Některé budovy sice byly železobetonové, ale řada ne. Daleko složitější je nakládání s fundamenty bývalých technologií. To je otázka, kterou aktuálně řešíme. Zda je možné vyřešit zakládání staveb na nich.“ 

Nepřemýšleli jste nad tím, že byste některé budovy či jejich části zachovali jako historické či jiné artefakty? 

„Některé stavby jsme zachovali. Opravili jsme a pronajímáme je. Vždy si ale musíme vyhodnotit, zda je to ekonomicky udržitelné. Navíc je třeba říct, že většina staveb, které byly kovové, už dávno zmizela. Když jsme se do tohoto území dostali, byla zde torza vyželezněných staveb, neboť jejich, řekněme výnosový potenciál, už využil někdo jiný. Konkrétně bývalí majitelé i v řadě dalších let sběrači kovů.“ 

Překvapilo vás při sanaci území něco, co jste nečekal? 

„Ano, i protože nejsem původní profesí stavař. Byla zde řada protiatomových krytů, byl zde dělostřelecký kanál. Je nesporné, že fabrika byla velmi dobře připravená prakticky na vše, navíc velmi dobře zabezpečená. Na druhou stranu pro komerční a další využití jsou tyto objekty nevyužitelné.“ 

Není právě protiatomový kryt stavbou, která by mohla být zajímavá, nestálo by za to ho zpřístupnit? 

„Svým způsobem vám rozumím, ale na druhou stranu, kdo by se na něj chodil koukat. Není na něm totiž nic zajímavého - tlusté mohutné zdi a pancéřové dveře. Nutno podotknout, že jsou tak mohutné, že by je ani sběrači kovů neměli jak vysadit, natož odnést.“ 

Celé území ale může být zajímavé pro filmaře… 

„To je pravda. Několikrát do roka zde probíhá natáčení. Vyhledávané jsou stavby, které jsme nechali stát a které opravujeme. Dalším místem je obrovská průmyslová plocha s industriálním územím.“

Svého času byla Poldovka samoobsluhou bez pokladen, mohl do ní vniknout kdekdo…

„I to byl jeden z důvodů, proč jsme tak rychle začali s demolicemi budov. V tak velkém území není možné zajistit, aby se poměrně velké množství osob nevrhalo na rozebírání konstrukcí apod. Na druhou stranu území strážíme, což není rozhodně laciné. Ale jedině tak se můžeme bránit nejen sběračům kovů, ale i lidem, kteří sem vozí například komunální odpad. Jinými slovy, je to stále území lákající řadu nekalých individuí.“

Řada vašich předchůdců, majitelů a správců areálu Poldi často přišla, vydrancovala jeho část a odešla. Není to trochu tak, že vám už nezbylo nic jiného, než začít tvořit?

„Vždycky je co drancovat. Jinými slovy, vždy máte na vybranou, zda území rozvíjet nebo vytěžit a rychle odejít. Náš cíl ale vždy ale bylo a je vrátit Poldi život. Navazuje to i na mou praxi advokáta, který se zabýval a zabývá nemovitostmi.“

Na závěr zásadní otázka, co se stane, pokud se vám vaše plány nepodaří naplnit? 

„O tom vůbec neuvažuji. Naše plány dopadnou. Je pouze otázka času kdy a v jakém rozsahu. Je v našem zájmu i v zájmu města, aby se do tohoto území vrátil život. Pro rozvoj Kladna je to totiž jedno z posledních míst, kde je možné něco postavit. Jedinou bariérou je fakt, že území není připravené. Není dočištěné, podobně nejsou připravené veškeré sítě, stejně důležitá je doprava včetně možného protažení pražské rychlodráhy až do Dubí. Proto nevidím jediný důvod, proč by o toto území neměl být zájem. Podle mě za půldruhého roku až dva roky nastane okamžik, kdy začneme areál Poldi marketovat, tedy aktivně nabízet.“