Historie Sletiště je silně spjata s historií kladenského Sokola. Po první světové válce došlo i na Kladně k rozmachu sokolské myšlenky a s tím i souvisejícím nárůstem členů místní sokolské jednoty a k záměru vybudovat v Kladně letní cvičiště. K uskutečnění přispělo navíc rozhodnutí, o pořádání I. krajského sletu v Kladně roku 1921.
Pro plánované cvičiště si Sokolové vyhlédli les zvaný „Hvězda“, tento pozemek o rozloze 8 hektarů, následně zakoupili od řádu Benediktýnů. Předsedou ustanoveného stavebního výboru se stal samotný projektant Sletiště bratr Emil Hrabě. Sokolové začali se stavbou již v lednu 2021, stavěli většinou svépomocí, před či po práci a zejména o víkendech. Rozpočet stavebních prací dosáhl 300 000 korun, další práce vykonali dobrovolníci nejen z řad sokolů.
„Sletiště zvládli sokolové postavit během půl roku, ovšem nejednalo se ještě o podobu, kterou známe dnes. Pro I. krajský slet bylo vybudováno cvičiště o rozměrech 150 x 110 metrů, na kterém mohlo současně cvičit až 3816 cvičenců. Hlavní tribunu a hudební pavilon vystavěli sokolové z betonu, členskou tribunu, pobočnou tribunu stánky a šatny pak postavili ze dřeva,“ připomíná starosta budečské župy Miroslav David. Tribuna měla kapacitu 3600 osob, ochozy pak dokázaly pojmout až 25 000 návštěvníků.
O tři roky později, v roce 1924, bylo na Sletišti vysázeno 200 lip za padlé členy Sokola a legionáře. Byla tak vytvořena lipová alej spojující hlavní a vedlejší vstup.
Své, dnes dobře známé uspořádání dostalo Sletiště roku 1927. Na jaře tohoto roku bylo v areálu vysázeno 800 modřínů, darovaných místním Okrašlovacím spolkem. Sokolové navíc vybudovali kovové zábradlí kolem cvičiště, jízdárny a tanečního sálu. Vyorali také plochu pro atletickou dráhu, která byla dokončena pro II. krajský sokolský slet v roce 1930. Téhož roku byly prostory pod tribunou adaptovány na restauraci, později pak na Sletiště přibyl také kuželník. Sletiště se tak stalo sokolským střediskem s vysokou návštěvností veřejnosti.
