Jako uragán se hokejbalisté Kladna prohnali čtvrtfinálovou a semifinálovou sérií play off extraligy. V nejkratší možné sérii – vítězstvím 3:0 na zápasy – přešli přes Hostivař a Pardubice, ve finále je ale čekala výzva z nejtěžších – šampioni posledních čtyř ročníků Kert Park Praha.
Do prvního duelu na pražských Lužinách Kladenští nastoupili bez brankářské jedničky Jirotky. Jeho osmnáctiletý záskok Křemenák sice podal skvělý výkon, ale na rozjeté obhájce mistrovského titulu to nestačilo. Dlouho vyrovnaný zápas zlomili Pražané dvěma slepenými trefami zkraje třetí periody a vítězstvím 5:2 se ujali vedení v sérii.
Nedělní odveta, už s Jirotkou v zádech, ale patřila Kladnu, zejména Kubíkovi, který přišel hokejbalistům pomoci po vítězné hokejové baráži a famózní střelecký apetit z ledu si přenesl na plastové palubovky. Dvěma brankami a dvěma nahrávkami se podílel na ofenzivním koncertě, který jeho tým zejména díky třem trefám v prvních deseti minutách ovládl poměrem 6:3 a srovnal s Pražany krok.
Ve třetím zápase ale viděla zcela zaplněná Městská hokejbalová aréna těžko představitelný kladenský výbuch, který vrátil Rysy zpátky do reality. Po první patnáctiminutovce, v níž inkasovali šest branek, byli Kladeňáci zralí na ručník. Blamáži zabránila hlavně jistota, díky níž se Kert Park po zbytek zápasu nikam nehnal a s přehledem si pohlídal vysoké vítězství 8:1.
Zdánlivě zlomené Kladno o den později drželo se soupeřem krok prvních 15 minut. V prostřední části mu zápas opět začal protékat mezi prsty a po vzoru předchozího výprasku Rysové jen bezmocně přihlíželi učebnicovým kombinacím a chirurgicky přesnému zakončení soupeře. V závěrečném dějství se ale družina trenéra Kadlece přece jen nadechla a začala mazat čtyřbrankové manko. Tři trefy v rozmezí minuty a vteřiny vrátily Kladno do hry, pak ale Kert Park modrobílý odpor definitivně zlomil a dvěma brankami pečetil vítězství 6:3, na zápasy 3:1, a popáté v řadě získal titul mistra republiky.
Dva týdny nato cestovalo Kladno do Letohradu na finálový turnaj Českého poháru. Ačkoli trenéři z různých důvodů oproti extraligovému finále postrádali takřka polovinu základní sestavy, dokázali mezery zacelit z vlastních zdrojů. Na východ Čech s týmem cestovalo sedm juniorů, mezi nimi dokonce ani ne šestnáctiletý Daníček. Právě on se v semifinálovém duelu s domácími Jeleny postaral o rozdílovou trefu, na kterou pak ještě navázal Pražák a do prázdné brány na 4:1 pečetil další mladík Patera.
Na finále proti Pardubicím sestavu vyztužila zkušená trojice Kudela, Šíma, Schnaubelt a když poslední jmenovaný ve druhé třetině zvyšoval na 4:2, sahali Rysové po zlatu. Tentýž hráč ale v závěrečném dějství neunesl slovní škorpení soupeře a na nesportovní urážky zareagoval hrubým zákrokem, po němž vyfasoval trest na pět minut a do konce utkání. Pardubice jeho zkrat potrestaly nadvakrát, otočily vývoj zápasu a po vítězství 5:4 slavily zisk trofeje.
„Byla to fantastická sezona, být dvakrát ve finále je úspěch. V poháru jsme to samozřejmě už měli ukopat, ale trochu do toho zasáhli rozhodčí a my podlehli. Pochopitelně tam je zklamání, ale opakuji, že celkově byla sezona výborná,“ chválil svůj tým trenér Kadlec. Hráče teď čeká zasloužená dovolená a koncem července se znovu sejdou k přípravě na novou sezonu. V ní chtějí stavět na letošních výkonech a posunout se zase o krok dál.
