V letech 1426 – 1427 si zdejší hradiště zvolil husitský hejtman Jan Roháč z Dubé pro stavbu svého sídla.

Po bitvě u Lipan se sem uchýlil a vyhlásil nepřátelství císaři Zikmundovi. Proti Sionu byla vyhlášena zemská hotovost, která hrad oblehla. Obléhání bylo spíše vlažné, a obránci pravděpodobně mohli chodit mimo hrad pro vodu a zásoby. Bylo to dáno tím, že česká šlechta neměla zájem na potrestání vlastního člena, navíc velitelem obléhatelů byl Roháčův příbuzný Hynce Ptáček z Pirkštejna. K císaři se tak dostávaly zprávy o obtížnosti dobývání a pevnosti hradu. 

Teprve když císaři Zikmundovi došla trpělivost, a poslal na pomoc s obléháním uherské sbory vedené Michalem Országem, museli obléhatelé zaútočit. Hrad koncipovaný spíše jako sídlo nebyl na tvrdý útok připraven, při obléhání na něj bylo vypáleno na 100 kamenných koulí.

Hrad 6. září 1437 padl a jeho majitel Jan Roháč z Dubé byl o tři dny později i se svou družinou oběšen a Sion vypálen.

Mezi další majitele panství následně patřili Albrecht II. Habsburský, Jiří z Poděbrad nebo Rudolf II.

V současnosti je zřícenina v majetku státu. Je volně přístupná a láká k zajímavému výletu.